Inovační výkonnost jednotlivých
členských států EU se soustavně sleduje.
Ročně jsou publikovány výsledky
srovnávání v ročence European
Innovation Scoreboard (EIS). Ve vydání
s výsledky za rok 2009 je zřejmá
pokračující tendence ke zmenšování
odstupu vedoucích zemí od zaostávajících.
Nicméně, tempo pokroku
dosahované v předchozích letech se
snižuje. Signalizuje to pravděpodobnost,
že výsledky roku 2010 nebudou
právě povzbuzující.
Obsah ročenky EIS za rok 2009 byl
zpracován podle metodiky zavedené
v roce 2008, která dává větší váhu
sektoru služeb, netechnologickým
inovacím a efektům výstupů inovací.
Pracuje s 29 ukazateli konstruovanými
tak, aby vystihovaly přínos inovací
lidským zdrojům, financím a posílení
firem. Za inovační aktivity firem se
považují investice, patentování, kontakty
a podnikavost. Výstupy se měří
ekonomickými efekty a dalšími projevy
inovací. Do srovnávacího procesu
je zahrnuto 33 evropských států včetně
27 členských států EU. Pro každou
zem je vypočítán souhrnný inovační
index SII sestavený ze všech 29 ukazatelů.
Na základě tohoto indexu jsou
země rozděleny do čtyř skupin.
Ve skupině vedoucí inovátoři je
vedoucí zemí Švýcarsko, následované
Švédskem, Finskem, Německem,
Británií a Dánskem. Pro zařazení do
skupiny přívrženci inovací musí země
dosáhnout hodnoty indexu mezi
vedoucími inovátory a nad průměrem
EU. Do této skupiny jsou v roce 2009
zařazeny státy Rakousko, Lucembursko,
Belgie, Irsko, Francie, Nizozemskoí,
Estonsko, Island, Kypr a Slovinsko.
Umírnění inovátoři dosahují
indexu SII mírně pod průměrem EU.
Patří mezi ně naše republika, Portugalsko,
Norsko, Španělsko, Řecko,
Itálie, Malta, Slovensko, Maďarsko,
Polsko a Lotyšsko. Na dolních místech
ligy jsou země, které se chytají
(catching-up). Jejich inovační výkonnost
je hluboko pod průměrem EU
27. Do této skupiny spadá Rumunsko,
Chorvatsko, Litva, Bulharsko,
Turecko a Srbsko.
V posledních pěti rocích se inovační
výkonnost EU zvyšovala průměrným
tempem 1,8 % ročně. Nejrychleji
v rámci jednotlivých skupin rostla výkonnost
v Německu, na Kypru, Maltě
a v Rumunsku. Obecně se projevuje
vzestupná tendence u všech zemí.
Největší tempo vykazují země s nejnižším
základem, což je slabina všech
statistických srovnávacích metod.
Nicméně, Estonsko a Kypr se z pozice
pod průměrem EU v roce 2008 posunuly
během roku 2009 do skupiny nad
průměrem. Ze skupiny na dolních pozicích
(catching-up) se mezi umírněné
inovátory posunuli Malta, Slovensko,
Maďarsko, Polsko a Lotyšsko. V Rumunsku
a Bulharsku, přesto že zůstávají
na konci tabulky, bylo v roce
2009 zaznamenáno nejvyšší tempo
zlepšení ze všech sledovaných států.
Na druhé straně nejpomalejší růst byl
zaznamenán v Británii a Dánsku, tedy
v zemích, které se tradičně umísťují ve
vedoucí skupině.
Ročenka EIS obsahuje rovněž srovnání
s hlavními konkurenty Evropské
unie. V inovační výkonnosti EU stále
zaostává za Spojenými státy a Japonskem.
Projevuje se to zejména ve vztahu
k USA. Vůči Japonsku se v posledních
pěti rocích zaostávání poněkud
zmenšilo. Evropu však rychle dohání
Čína. Evropská unie si dosud udržuje
předstih před Indií a Brazílií.
Komisař pro průmysl a podnikání
Antonio Tajani a komisařka pro výzkum
Máire Geoghean-Quinn sice
komentovali celkový obraz zaznamenaný
v EIS jako pozitivní, ale ani tento
povinný optimismus nezakryl, že
vnímají silné signály negativních tendencí
vyvolaných globální krizí. /šu/
