EK se stala největším veřejným
investorem do nanotechnologií.
Zlepšilo se prostředí pro
výzkum nanotechnologií, standardizaci,
metrologii a patentování.
Nicméně, soukromé financování
zaostává za hlavními
konkurenty a duplicity představují
v současné době hlavní riziko,
protože členské státy vyvíjejí
vlastní národní iniciativy.
Tato zjištění obsahuje sdělení
Komise o pokroku dosaženém
při provádění akčního plánu
nanovědy a nanotechnologií
(N?N) Evropské unie. Akční
plán je vyhlášen na období od
roku 2005 do roku 2009 a sdělení
je první zprávou o výsledcích
dosažených od přijetí plánu.
Komisař pro vědu a výzkum
Janez Potočník konstatuje, že
v nanotechnologiích je vedoucí
postavení Evropy všeobecně
uznáváno a této příležitosti je
nutno se držet oběma rukama.
Zpráva o zavádění dokumentuje,
že pokroku bylo dosaženo ve
všech sférách, od financování,
infrastruktury a výcviku až po
sociální působení, bezpečnost,
mezinárodní spolupráci a vytvoření
soudržné evropské strategie.
Na 550 výzkumných projektů
vynaložila Evropská komise (EK)
1,4 miliardy eur v 6. rámcovém
programu od roku 2002 do roku
2006 a stala se tak největším světovým
veřejným investorem do
nanotechnologií. Uvedená částka
představuje třetinu celosvětových
veřejných investic do této sféry.
V 7. rámcovém programu (7. RP)
se počítá s růstem finanční podpory.
Do rozvoje infrastruktury
pro N?N investovala EK v 6. RP
40 milionů eur a v podpoře hodlá
pokračovat i v 7. RP. Ovšem, odpovědnost
za infrastrukturu mají především
členské státy. Proto soubor
opatření Evropského strategického
fóra pro výzkumné infrastruktury
označil celoevropská zařízení pro
nanostruktury a nanoelektroniku
za priority. Komise nyní zkoumá
životaschopnost infrastruktury pro
nanobiotechnologii.
Pro vzdělávání a výcvik v N?N
bylo přínosem zavedení magisterského
titulu v různých aspektech
disciplín a udělování cen Marie
Curie vědcům pracujícím na tomto
poli. Komise byla rovněž velmi
aktivní v záležitostech přijímání
N?N společností. Nejistoty ve
znalostech působení nanočástic na
lidské zdraví a přírodní prostředí
sice vyvolávají určité obavy ve
veřejnosti, ale podle zprávy výzkumy
veřejného mínění dokumentují,
že v Evropě je důvěra občanů
ve schopnost veřejných orgánů
zvládnout problematiku nanotechnologií
vyšší než kdekoliv jinde.
Probíhá průzkum současného
legislativního rámce z hlediska,
zda poskytuje dostatečnou ochranu
občanům. Vedou se konzultace
k formulaci Pravidel pro nanovědu
a nanotechnologie (Code of
Conduct on N?N). Pravidla budou
obsahovat mj. základní principy
předběžné opatrnosti. Konzultace
jsou vedeny se záměrem
získat názory na principy zařazené
do pravidel a zjistit ochotu
k jejich přijetí a také náměty pro
další legislativní kroky. Pravidla
se setkávají se všeobecně příznivým
ohlasem a objevují se také
konstruktivní náměty na jejich
doplnění.
Komise vyzvala k podávání
návrhů na ustavení pracoviště, jež
by zabezpečovalo pro politiky na
rozhodovacích pozicích hodnocení
vědeckého a tržního vývoje
v oboru. Jeden z návrhů, doporučený
skupinou externích expertů,
má podle pana Renzo Tomelliniho,
vedoucího útvaru v administrativě
Evropské komise, naději
na realizaci v příštím roce. Komise
doporučuje věnovat v nastávajícím
období zvýšenou pozornost
rozvoji vícedisciplinární infrastruktury,
přiměřeným podmínkám
bezpečného a efektivního
užívání nanotechnologií, a projevovat
porozumění pro odpovědnost
vědců v etickém rámci.
Příští zpráva o zavádění Akčního
plánu N?N bude vypracována
v roce 2009. /šmí/
