Co se vybaví většině Čechů, když se zeptáte na nejseverněji položený stát Pobaltí Estonsko? S velkou pravděpodobností to bude jeho vysoce rozvinutá digitalizace, zvláště pak státní správy. Řada lidí si Estonsko propojí také se všeobecně známými značkami, jako jsou Skype a Bolt. Ale co dál? Na co se orientuje místní průmysl a v čem se nabízejí možnosti spolupráce s českými obchodními partnery? Následující text se na Estonsko zaměřuje trochu nezvyklou optikou: přes jeho úspěchy a potřeby v oblasti strojírenství. Strojírenství a kovovýroba patří ke třem největším průmyslovým odvětvím v Estonsku. Po službách, dominujících na tvorbě estonského HDP, představuje strojírenství, kovovýroba, dále dřevozpracující průmysl a potravinářství klíčové sektory tamního hospodářství.
Uplatnění českých obráběcích center
Z hlediska obratu a realizovaného exportu je jednoznačně na tamním trhu největším hráčem v odvětví strojírenství a kovovýroby společnost BLRT Grupp. Holding s estonským sídlem je symbolem loďařského průmyslu, a to nejen v Estonsku, ale napříč celým Pobaltím. Díky vysoce kvalitnímu strojovému parku, zahrnujícímu mimo jiné horizontální obráběcí stroje a velké obráběcí centrum od českých výrobců, dokáže firma vyrobit dílce velkých rozměrů nejen pro lodě, ale v rámci tzv. strojírenských kooperací i pro zařízení s jiným využitím. Nutno podotknout, že české strojírenské technologie nejsou v Estonsku ničím neobvyklým. Českými obráběcími stroji disponuje řada tamních kovozpracujících dílen. Strojírenské subdodávky mířící primárně do Finska a Švédska jsou klíčové pro většinu estonských kovoobráběcích firem. Tento charakteristický byznys živí nejen velké hráče na trhu, ale též malé firmy rodinného typu. Nejčastěji jsou poptávány komponenty dřevozpracujících a zemědělských strojů, dopravní a energetická zařízení, výjimkou však nejsou ani dílce určené pro těžební, letecký a kosmický průmysl. Estonská pobočka švýcarské společnosti ABB pak u tamních firem objednává dílce, ze kterých na okraji Tallinu sestrojuje komponenty (hlavně statory a rotory) pro motory a generátory.
Spolupráce na poli železničního strojírenství
Svoji nezanedbatelnou stopu má v Estonsku rovněž dopravní strojírenství. Stejně jako v celém Pobaltí se i v jeho nejsevernější části modernizují, opravují a rekonstruují lokomotivy a vagony. Vzhledem k tomu, že v regionu stále nacházejí využití řady lokomotiv značky ČKD, dodávaných z bývalého Československa do tehdejšího Sovětského svazu, jsou modernizace v zásadě nevyhnutelné. Největší soukromou estonskou společností, která se na opravy a modernizace železničních lokomotiv a vagonů soustředí, je společnost GoRail (dříve používající název GoCraft). Tato firma v loňském roce navíc dosáhla zajímavého milníku – jako první subjekt v Estonsku sestrojila pro svého klienta zcela nový železniční vagon. Aleksei Tepljakov, manažer firmy odpovědný za konstrukci vagonu, při rozhovoru realizovaném pro potřeby tohoto článku uvedl, že na daném projektu participovala i česká společnost: Výzkumný Ústav Železniční. Odborná znalost jeho zástupců pomohla ke zdárné certifikaci vagonu a úspěšnému dokončení projektu. Spolupráce s českými subjekty se logicky nabízí také v případě dodávek náhradních dílů či komponent pro vagony a lokomotivy. Se svými požadavky se na společnost GoRail mohou samozřejmě obrátit rovněž čeští provozovatelé lokomotiv, které vyžadují odborné opravy, primárně velkých agregátů jako motorů, převodovek, kompresorů a dalších velkých mechanických součástek. Estonská firma se nebojí ani pokročilých technologií. Zkušenosti má s instalací CNG motorů pro pohon železničních lokomotiv a v blízké budoucnosti ji pak čeká i rekonstrukce lokomotivy z dieselového motoru na vodíkový.
Energetika, infrastruktura a další příležitosti
Estonsko nabízí pro české firmy řadu byznysových příležitostí. Kromě výše uvedeného je na místě zmínit významné projekty plánované primárně v oblasti energetiky a infrastruktury. Estonsko, coby země s dlouholetou tradicí nepříliš ekologické těžby a zpracování ropných břidlic, je nuceno svůj energetický mix rozšířit o obnovitelné zdroje energie. S ohledem na severské klima a dané přírodní podmínky je velká pozornost věnována větrné energetice. Konkrétně v Estonsku se aktuálně plánuje nedaleko od města Pärnu výstavba největší estonské větrné farmy o výkonu 255 MW s 38 větrnými turbínami. S největší pravděpodobností bude generálním dodavatelem projektu některá z nadnárodních firem, nicméně například výrobu některých kovových částí turbín lze očekávat v Estonsku či v jiném státu Pobaltí. To by mohlo vést jednak k investicím do strojního vybavení tamních firem, jednak k hledání spolehlivých dodavatelů materiálů a komponent. Tyto úvahy získávají na vážnosti díky řadě dalších estonských projektů na rozvoj větrné energetiky, a to i v rámci přeshraniční spolupráce s Lotyšskem. Estonsko sice vyvíjí snahy na ozelenění svého energetického mixu, nevzdává se ale své tradiční těžby ropných břidlic, spíše naopak. V nadcházejících letech plánuje otevření nových těžebních míst státní společnost Eesti Energia (neboli Enefit) i soukromá společnost Viru Keemia Grupp. Tyto projekty si vyžádají investice do nových těžebních zařízení a veškeré související infrastruktury. A zmíněná společnost Viru Keemia Grupp, jeden z největších průmyslových holdingů v Estonsku, plánuje ještě další nezanedbatelný projekt: výstavbu celulózky v hodnotě jedné miliardy eur. I zde se bezesporu může uplatnit produkce českého strojírenství. V případě infrastruktury nelze opomenout ani roky připravovaný projekt Rail Baltica, vysokorychlostní železniční trať spojující státy Pobaltí a Polsko, který se posunul do své stavební fáze a bude vyžadovat komponenty pro infrastrukturu, později také rozvoj železničních dep pro údržbu moderních osobních a nákladových vlakových jednotek.
CzechTrade nabízí pomocnou ruku
Zahraniční kancelář CzechTrade Pobaltí rovněž připravuje národní expozici českých firem na veletrhu Tech Industry 2024 (Riga, Lotyšsko, listopad). Výstava zaměřená na technické vybavení určené pro průmyslovou výrobu se v regionu těší velkému zájmu odborné veřejnosti a je největší akcí s tímto zaměřením v celém regionu Pobaltí. V letošním roce bude účast českých firem navíc finančně podpořena z projektů PROPED. České společnosti se zájmem o prohloubení spolupráce na trzích Pobaltí nebo o účast na veletrhu Tech Industry se mohou přímo obracet na zahraniční kancelář CzechTrade pro státy Pobaltí.
/Věra Všetičková, ředitelka zahraniční kanceláře CzechTrade Pobaltí/
