V České republice je 99 obcí, kterým se nyní vyplatí uvažovat o výstavbě větrných elektráren. Takový je výsledek analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno, která mapovala technický potenciál výroby elektřiny z větru v rámci očekávaného rozvoje komunitní energetiky. „Optimální potenciál pro instalaci větrných elektráren má přibližně 7 % území České republiky. Vyhodnotili jsme jej na základě podobného postupu, o jaký se dříve opírala studie Akademie věd ČR. Konkrétní zpracování analýzy jsme založili na postupné redukci nevhodných oblastí pro větrné elektrárny podle pevně stanovených kritérií,“ uvedl Matěj Hrubý, řídící konzultant EGÚ Brno. V prvním kroku EGÚ Brno vymezila rozsah území, kde je za stávajících ekonomických podmínek výstavba větrníků rentabilní, přičemž zásadní limitující faktor je průměrná rychlost větru ve výšce 100 m nad povrchem. Ve druhém kroku byly na zjištěném území s dostatečným větrným potenciálem aplikovány limity pro výstavbu, jakými jsou CHKO, národní parky, evropsky významné lokality, lesy, přírodní léčivé zdroje, lázeňská místa, turistické regiony nebo archeologické lokality. Následně byly zohledněny vojenské prostory, letecké koridory a blízká okolí hlavních letišť. Poté byly odečteny území jako vodní plochy a zdroje, řeky, pásma fyzické ochrany jaderných zařízení, liniové stavby a ochranná pásma v okolí elektrických vedení a silniční a železniční sítě. Třetím krokem byla redukce o lokality v blízkosti památkových území, ochranných pásem nebo dominant UNESCO. Česko má celkem přes 6 000 obcí, analýzy se však přednostně zaměřovaly na municipality s průměrným počtem blížícím se 2 500 obyvatel, u kterých se očekává nejlepší vazba na obecní komunitní energetiku. Takových je v Česku více než 1 200 a výsledky ukázaly, že 99 z nich je mimořádně atraktivních pro investici do komunitního větrného zdroje. Nacházejí se nejčastěji v Karlovarském, Ústeckém, Moravskoslezském kraji a v kraji Vysočina. Jako příklady vhodných lokalit lze uvést obce Moravský Beroun, Rýmařov, Libčeves nebo Toužim. „Automaticky to však ještě neznamená, že se těmto obcím podaří projekt výstavby větrných elektráren zrealizovat. Využití větrných zdrojů pro vlastní potřeby obce v rámci komunitní energetiky významně komplikuje nejen jejich vysoká pořizovací cena, ale také skutečnost, že vyráběná elektřina bude značně převyšovat spotřebu obce. Mělo by proto ideálně jít o společnou investici více municipalit nebo se spřízněnou energetickou firmou,“ vysvětlil M. Hrubý. Z modelového výpočtu EGÚ Brno vychází jako optimální instalace dvou větrných turbín o celkovém výkonu 7,2 MW s roční výrobou elektřiny ve výši 14 400 MWh. Realizace jedné elektrárny by byla neefektivní z pohledu časové a finanční náročnosti zahrnující přípravu navazující infrastruktury a nutnou administrativu. Více větrníků by pak vzhledem k jejich pořizovací ceně představovalo příliš náročnou investici i při zapojení více obcí. Spolupráce s okolními obcemi je přitom podle EGÚ Brno vhodná i z důvodu financování. Zatímco náklady na pořízení větrných elektráren se pohybují v řádech stovek milionů korun, průměrný roční rozpočet obcí ve vhodných lokalitách okresů Jihlava nebo Karlovy Vary o velikosti do 2 500 obyvatel činí přibližně 50 milionů korun. A to i přesto, že bude financování z velké části řešeno formou investiční dotace typicky z Modernizačního fondu. „Celkové náklady na pořízení dvou elektráren vycházejí přibližně na 400 milionů korun. I při započítání 50% dotace tak výrazně převyšují roční rozpočet obce. Doručujeme proto participaci ideálně čtyř obcí v blízkosti větrné elektrárny,“ konstatoval Michal Macenauer, ředitel strategie EGÚ Brno, a dodal: „V takovém případě by se návratnost projektu při využití dotace pohybovala okolo šesti let, bez dotace by pak dosáhla zhruba dvojnásobné délky.“ /f/
