Původně jsme se chtěli vrátit k návštěvě
výrobny tramvají ve Vídni. Ale to překryl
šok z tzv. očištěného vývozu a jeho
skutečných hodnot, jež dělají, jak psal
denní tisk, z ekonomického tygra chcípající
kozu. A to si toho nevšiml ani jeden
„ekonom“, ba ani slovutný NERV?
Toho tygra si svého času přidal
do slovníku svých kázání Karel Dyba,
ministr hospodářství od roku 1991.
Bohužel, už tehdy začala ta nekonečná
série lží a statistických šarátek. Jako
třeba, že máme přebujelý průmysl a že
si na všechno dobré koupíme licenci.
A ničila se výrobní a vývojová základna.
Nyní se za drahý peníz buduje.
Stačí pohled kolem sebe, abychom viděli,
že jsme dostiženi vlastním lhaním,
a to od pojmu demokracie až po otázku,
že vlastně nevíme, za kolik a co vyvážíme.
Vlastně ani nevíme, kolik jsme toho rozkradli.
Ale to pořád není nic ve srovnání s katastrofou,
jež postihla Japonsko. Ani tak
vyspělý průmyslový stát, jakým tato krásná
země plná pracovitých lidiček je, není
schopen bez úhony zvládat přírodní katastrofu
rozměrů, které jsou často spojovány
i s představou následků klimatických
změn – tedy pokud by k nim došlo.
A to nikdo neví. A pokud zemětřesení,
na něž jsou Japonci trénovaní
už staletí, zaskočilo i tamní jadernou
energetiku, je otázka pro nás všechny:
Děláme pro bezpečnost Země vše?
Mezitím nám vláda řekla, když se
vám 20 zdá hodně, tak tam střelíme
17 % DPH a zbytek si dovybereme
jinak. Pomalu, ale jistě se veřejnost
smiřuje s tím, že hlavním problémem
státu není stárnutí populace, nýbrž
rozkradení majetku a tím omezená
tvorba zdrojů. A když jsme u zdrojů,
tak třeba uhlí bude těženo i za limity,
jak se usnesl ministr MPO. To není
samo o sobě nic strašného, kdyby
právě ta hrozba limitů nebyla myšlena
i jako výzva k investicím do lepšího
technického vybavení tepláren.
Nestalo se a oni to na tom MPO snad
berou jako své vítězství nad zdravým
rozumem.
Jan Baltus