Kondice bestselleru automobilky Škoda, kterým je modelová řada Octavia, může konkurence jenom závidět. Zástupce kompaktů nabízí ve svém segmentu jeden z největších interiérů a do výbavy propašoval řadu technologií vozů střední třídy. Popularitu Octavie zcela jednoznačně vykazují prodejní čísla, kterými se mladoboleslavská značka může chlubit. Od jejího zavedení na trh v roce 1996 byla Octavia vyrobena v počtu překračující pět milionů exemplářů. Když se poohlédneme za nedávno uzavřeným rokem 2016, kdy se Octavia pohybovala v její třetí generaci a vůz už pronikl do hájemství velkých kompaktů, její podíl na celkovém odbytu značky Škoda ve světě dosáhl 40 %, což v konkrétních číslech vyšlo na 436 000 kusů. Vzrůstající oblibu Octavie v Evropě ukázal nárůst prodejů o 4,2%, a to znamená, že mladoboleslavská továrna obohatila evropský vozový park o zhruba 255 000 vozů této modelové řady v provedení liftback a kombi. Všechno se tedy vyvíjí podle těch nejoptimističtějších představ, takže se nabízí otázka, proč vlastně dochází k přepracování vozu, jak vedení automobilky svůj počin nazývá a vyhýbá se tak v této branži dlouhodobě používanému slovu facelift. Škoda, která nyní otevírá další kapitolu historie bestselleru s cílem upevnit si svou pozici nejen doma, ale i na mezinárodních trzích, se opravdu soustředila na akceptovatelnou změnu tváře vozu, což je zcela běžnou záležitostí. A že k tomu přidala hlavně nové nebo vylepšené asistenční funkce ovlivňující komfort a bezpečnost, nebo modernizovaná řešení z oblasti infotainmentu či mobilní online služby, je samozřejmá snaha se na špici doby udržet. Nesáhlo se sice na klasickou automobilovou techniku, což by mělo svědčit o tom, že tady značka drží krok a že problémy s blížícími se limity škodlivin řeší paralelně a ne na úkor módní konektivity. V rámci přepracování vozů Octavia a Octavia Kombi u nich narostla délka témě neznatelně o pouhých 11, resp. 8 mm, došlo ke zvětšení rozchodu zadních kol, který se podle použité motorizace zvětšil o 20, popř. 30 mm. Co se týká pohonu, pro obě tyto verze jsou k dispozici tři přeplňované benzínové motory TSI s přímým vstřikem (1,0–85 kW; 1,4–110 kW; 1,8–132 kW), dále tři motory naftové TDI (1,4–85 kW; 2,0–110/135 kW) a jeden agregát pracuje jako bivalentní, který kombinuje benzín se zemním plynem G-TEC (1,4–81 kW). Vedle manuální převodovky je pro všechny motorizace možné získat převodovku DSG (dvouspojkovou) v 6 nebo 7stupňovém provedení. Pohon všech kol s elektronicky řízenou lamelovou spojkou může být aplikován u verze 1,8 TSI a obou dieselů 2,0 TDI. Ve volitelné výbavě nalezneme také systém umožňující podle okolností měnit charakteristiku tlumení DCC ve třech režimech. Samozřejmě přepracování řady Octavia se týká i vrcholných modelů Octavia a Octavia Combi ve variantě RS v obdobně upraveném designu, které se objeví v prodeji o něco později. U jejich motoru 2.0 TSI se zvýšil výkon na 169 kW (+7 kW), takže sportovně laděný RS se svými parametry (v = 250 km/h; a = 6,7 s) se stal nejsilnějším a nejrychlejším vozem Octavia v historii automobilky. U naftového motoru 2.0 TDI (135 kW) drží zase prim spotřeba, kterou výrobce udává 4,5 l/100 km. Vozy RS mají díky sportovnímu podvozku karoserii o 15 mm nižší a velikost jejich kol se pohybuje od 17” do 19”. Přepracovaná Octavia začala sjíždět z výrobní linky hlavního závodu v Mladé Boleslavi počátkem února. Ale připomeňme ještě současnost, kdy se Octavia vyrábí také v Číně, Indii, Rusku, na Ukrajině nebo v Kazachstánu a připravuje se i otevření závodu v Alžírsku.