ČEZ a návrh nové Státní energetické koncepce ČR

Návrh nové Státní energetické koncepce ČR, který připravil ještě kabinet Jana Fischera, projde nepochybně změnami. Jak by ji při pokračujícím rozvoji českého energetického mixu měly dopracovat nová vláda a sněmovna - zeptali jsme Ing. Jiřího Feista, ředitele útvaru Strategie a rozvoj ČEZ: V první řadě je třeba říci, že energetická koncepce by měla směřovat k zajištění co nejbezpečnější a zároveň co nejkomfortnější dodávky elektřiny pro zákazníky. Bez ohledu na velikost jejich odběru. Z tohoto hlediska se jeví jako nutnost diverzifikace energetického mixu s pokračující podporou jaderné energie a investicemi do paroplynových elektráren, které jsou dnes zastoupeny minimálně. Důležitý bude rovněž postoj k integraci a podpoře OZE do energetického systému a způsoby jejich uplatnění na trhu. Tato oblast se v poslední době vyvíjela poněkud živelně. Přitom výrazně souvisí s energetickou bezpečností a s posílením celé infrastruktury. Další obecný směr energetiky, na který musíme pamatovat, se týká rozvoje konceptu Smart Grids. Ten znamená evoluční krok směrem k integraci chytrých energetických sítí do jednoho systému se snazší ovladatelností. Prvky jako chytré elektroměry, dobíjecí stanice pro elektromobily anebo inteligentní ovladače v domácnostech, to vše by se mělo objevovat ve stále konkrétnější podobě v dokumentech, které se zabývají budoucností energetiky. n Management vaší společnosti vloni zformuloval odbornou platformu FUTUR/E/MOTION. Jak hodnotíte přípravnou etapu k realizaci tohoto dlouhodobého, věcně i investičně náročného programu? Jaké konkrétní úkoly musíte řešit v horizontu let 2010-2013? Nacházíme se zhruba jeden rok od založení platformy v rámci Skupiny ČEZ. Během této doby jsme začali podrobněji studovat obecné nápady na jednotlivé inovativní programy a rozvíjet je zejména z pohledu proveditelnosti a přínosů pro naše odvětví. Vykrystalizovalo nám několik směrů, které chceme sledovat. Jedná se zaprvé o obecnou podporu vědy a výzkumu v energetice, o zapojování vysokých škol technických směrů a výzkumných institucí. Dáváme tím současným studentům příležitost si vyzkoušet práci na projektech, jichž se možná znovu zúčastní jako budoucí zaměstnanci v energetice, nebo přímo společnosti ČEZ. Budeme nadále chtít identifikovat zajímavé výzkumné projekty, jejichž podpora by nám přinesla jednak zajímavé know-how a také spolupráci se špičkami v oboru. Zadruhé: řešíme zastřešující oblast chytrých sítí. V příštích letech budeme postupně slaďovat jednotlivé smart technologie pro náš pilotní projekt Smart region ve Vrchlabí. Čeká nás testování a zkušební osazování chytrých měřidel, propojování infrastruktury s novými IT prvky, testování systému společně s prvními dobíjecími stanicemi pro elektromobily. To mě přivádí k další části FUTUR/E/MOTION - k podpoře výstavby infrastruktury pro rozvoj elektromobility. Jak jsme již avizovali, jednáme s partnery o pilotním projektu, který by měl v Praze a Vrchlabí testovat dobíjecí stanice společně s elektromobily. Očekávání jsou v tomto směru veliká. Veřejnost si možná neuvědomuje, že k elektromobilitě ještě povede velmi dlouhá cesta. Tak strategické rozhodnutí, jakým je podpora elektromobility, si lze navíc těžko představit bez alespoň základní podpory státní sféry. Posledním okruhem nápadů, jímž se poslední dobou zabýváme, je zvyšování efektivity využití zdrojů a s ní související téma společné výroby elektřiny a tepla na platformě malých kogeneračních jednotek v místě spotřeby energií. n ČEZ není pouze obdivován a chválen. Nezřídka se na něj soustřeďuje i kritika, v poslední době kupř. za technický projekt modernizace elektrárny Prunéřov II. Dozná koncept již započatého retrofitu hnědouhelných zdrojů ČEZ v této dekádě nějaké podstatnější technické, technologické, či investiční proměny? Obnova uhelných zdrojů v ČR je naplánovaná s ohledem na naší dlouhodobou strategii. Podle specifických podmínek každého projektu jsme připravili jednotlivá řešení jak s ohledem na BAT (neboli nejlepší dostupné technologie), tak na ekonomickou realitu - zejména na množství zásob uhlí, které jsou pro tu či onu elektrárnu k dispozici. Výsledkem je plán, který nebudeme ani z hlediska technologií, ani z hlediska investic měnit. n Česká energetika a teplárenství se začínají seriozně potýkat s tenčícími se zásobami základní energetické suroviny - tuzemského uhlí a v poslední době i biomasy. Navíc se musí vyrovnat s požadavky Lisabonské direktivy 20-20-20. Když k tomu připočteme dopady ekonomické krize na řadu vašich zákazníků, není mediálně akcentovaný proces substituce fosilních paliv momentálně přece jen trochu velké sousto, a to i na giganty typu ČEZ? Každý směr, každý nápad energetiky, který se snaží o snižování emisí, je chvályhodný. Je však třeba si uvědomit, že každé zvyšování výkonu z obnovitelných zdrojů s sebou přináší několik těžkostí. Ty se dají rozdělit do tří okruhů: potíže s místy pro výstavbu, výkupní ceny a stabilita zdrojů. K prvnímu bodu lze říci, že obecná podpora obyvatelstva při výstavbě (kupř. větrných elektráren) je problematická. Výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů naopak navozují diskusi na téma míry podpory, jakou jsou odběratelé ochotni poskytnout snižování emisí. Do třetice: snad již není třeba zdůrazňovat, že zdroje typu fotovoltaika a eolika vyžadují zálohování. Přes všechny tyto obtíže se snažíme být nápomocni ČR v jejím úsilí. Investujeme do výzkumu technologií, které budou schopny lépe zapojovat do sítě větší množství decentralizovaných zdrojů. Zaměřujeme se na výzkum nanovláken pro použití na solárních panelech a studujeme i možnosti akumulace energie z obnovitelných zdrojů. V březnu 2007 představila Skupina ČEZ veřejnosti vlastní akční plán snižování emisí CO2. Ten do roku 2020 znamená ztrojnásobení výroby z obnovitelných zdrojů energie. Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů by podle tohoto plánu měla v roce 2020 dosáhnout 5,1 TWh. n EU27 nám nehodlá poshovět ani s dalším věcně a ekologicky naléhavým problémem - s likvidací vršících se skládek odpadu za obcemi a městy. ČR bude muset přidat na tempu i toku investic k zamezení zbytečného skládkování a k energetickému a termickému využití této suroviny. Čím a jak k tomu přispěje ČEZ? To je téma pro legislativní změnu v ČR, která by vytvořila přijatelné podmínky. Až pak můžeme zvažovat, jak se podílet i v této oblasti. Důležité bude rovněž to, jaké technologie budou k dispozici na trhu. Co se týká vlastního odpadu, naše elektrárny se snažíme již dlouhou dobu vést způsobem provozů s co nejmenším množstvím jakýchkoliv odpadů. Pokud nelze nijak zabránit jejich vzniku, snažíme se o jejich přeměnu na suroviny, které nacházejí uplatnění v jiných odvětvích. Kupříkladu suchý popílek se po částečné úpravě (a za předpokladu splnění technických a zákonných podmínek) může použít na výrobu betonu nebo umělého kameniva. Největší uplatnění však nachází při výrobě stabilizátu a aglomerátu. Některé popílky se používají jako účinné náplně filtrů pro čistění odpadních vod. Produkt odsíření (energosádrovec) je vhodnou surovinou pro výrobu sádrokartonových desek, které se uplatňují ve stavebnictví. Snažíme se tedy obecně co nejvíce přiblížit bezodpadovému hospodářství. /wa/