Svaz průmyslu a dopravy ČR a Hospodářská komora ČR apelují na vládu ČR, aby České exportní bance a úvěrové pojišťovně EGAP, zaměřené na tržně nepojistitelná politická a komerční rizika spojená s financováním vývozu, věnovala takovou pozornost, aby tyto instituce plnily své poslání. Řada exportérů je totiž na jejich podpoře závislá. Zástupci Svazu průmyslu a dopravy a Hospodářské komory to uvedli minulý týden na společné tiskové konferenci, na níž byla rovněž zveřejněna jejich výzva k podpoře českého průmyslu.
Prezident HK ČR Vladimír Dlouhý však zdůraznil, že český export není závislý jen na státní podpoře, ale především na státní politice. Vláda podle něj musí být schopna posoudit rizika spojená s konkrétní exportní politikou a jasně deklarovat, zda exportu na určité zahraniční trhy bude poskytovat záruky, či nikoli. „Rusko a Ukrajina jsou z hlediska českého exportu tradičními trhy a byla by škoda, kdybychom z nich měli ustoupit,“ uvedl v této souvislosti Vladimír Dlouhý. „Jediné, co exportéři žádají, jsou stejné podmínky, jaké mají v souboji o zakázky jejich zahraniční konkurenti. Všechny vyspělé země pomáhají zákazníkům svých exportérů získávat úvěry. Do některých teritorií je bez toho téměř nemožné dodávat,“ řekl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar. V současné době prochází český export těžkou zkouškou, která může výrazně zbrzdit nadějné oživení z počátku roku. Konflikt na Ukrajině, sankce vůči Rusku a válka na Středním východě znesnadňují získávání a dokončování zakázek. „Výrazně oceňujeme velké posílení ekonomické diplomacie, během posledního roku vidíme velkou podporu ze strany prezidenta republiky i členů vlády. Nyní je však potřeba urychleně řešit financování exportu,“ upozornil Vladimír Dlouhý. Nástroje podpory Systém podpory exportu mají všechny země OECD. Primárním nástrojem jsou státní pojišťovny, sekundárním státní banky. Nejrozvinutější země mají, stejně jako Česká republika, obojí. Příkladem může být Německo, Finsko, Japonsko, Korea, ale i Čína. Nejvyspělejší zemí v podpoře exportu z OECD je dnes právě Německo, jehož firmy jsou v řadě zemí největšími konkurenty našich exportérů. Každá miliarda korun ze státního rozpočtu do pojistných fondů EGAP přinese podle Vladimíra Dlouhého do české ekonomiky v následujících deseti letech 2,2 miliardy Kč a vytvoří 1750 nových pracovních míst. Každá koruna ve státní podpoře exportu znamená 0,32 Kč v dalším vývozu, což je dvakrát více než v Německu. V současnosti ale čelí čeští exportéři další značné nejistotě. Problémy ČEB nešťastně posloužily k rozvíření debat o potřebě revize stávajícího systému podpory exportu. Dnes je systém podpory primárně realizován přes pojištění EGAP kryjící rizika spojená se splácením exportních úvěrů, které jsou poskytovány zahraničním zákazníkům českého exportéra jak komerčními bankami, tak ČEB. V rámci toho se objevují silné tendence ke snížení rozsahu a zúžení spektra krytí, které poskytuje EGAP. I kvůli tomu roste v obou institucích tlak na zpřísňování podmínek poskytování úvěru a pojištění. Tyto podmínky zachází do oblasti pokusu o „bezrizikové financování“, což je z principu nedosažitelné. V návaznosti na to roste administrativní náročnost a náklady všech stran a pojištění se prodražuje. Úvěrování ČEB se tak v letošním roce objemově markantně snížilo. Poskytování a pojišťování úvěrů zákazníkům českých exportérů musí být profesionální a mít jasná, transparentní pravidla. Zároveň ale musí status a pravidla fungování obou institucí odpovídat jejich účelu, kterým je podpora exportu. EGAP ani ČEB nemohou přenášet vlastní riziko na exportéry. Ti jsou zodpovědní za kvalitní a včasné naplnění kontraktů. Za analýzu kvality dlužníka nebo transakce, vymezení rizik a jejich eliminaci, je zodpovědná právě financující banka. Účelem EGAP je pokrytí teritoriálního rizika a umožnění dlouhodobého financování omezením rizika bank. Svaz průmyslu i Hospodářská komora jsou podle svých vrcholných představitelů připraveny zapojit se do probíhající diskuze vlády a ministerstev o zachování státní podpory exportu při dosažitelné minimalizaci rizik pro státní rozpočet. Cílem této diskuze by mělo být vyrovnané hospodaření obou institucí v dlouhodobém horizontu. Stejným způsobem jsou nastaveny i zahraniční instituce, jako například německá pojišťovna Euler Hermes, francouzská COFACE, nizozemský Atradius či finská Finvera.