Český letecký průmysl vstupuje do roku 2011

Působením ekonomické krize nadále dochází ke snižování celosvětové produkce. Avšak tam, kde jsou s předstihem u výrobků za přijatelnou cenu zvládnuty nejmodernější technologie, se situace stabilizuje a výrobky mají šanci se prosadit. V České republice je letecký průmysl hnacím motorem intenzivního pokroku v důležitých oborech strojírenství. Už v průběhu roku 2010 jeho významná část vykázala schopnost vlivu světové ekonomické krize vzdorovat. Je potěšitelné, že výroba malého dopravního letadla L 410 v Aircraft Industries v Kunovicích se nyní významně rozšiřuje a Výzkumný a zkušební letecký ústav v Letňanech získává významné zahraniční spolupráce. VYZKUMNY A ZKUŠEBNI LETECKY USTAV V LETŇANECH vytvořil potřebné zázemí v teoretickém a experimentálním výzkumu pro naše letecké podniky. Spolupracuje s naším neleteckým průmyslem a jako rovnocenný partner rozšiřuje součinnost s prestižními zahraničními leteckými organizacemi. Významná je účast VZLÚ v evropských leteckých programech. Po skončeném programu CESAR (Cost Effective Small Aircraft) spolupracuje s takovými firmami jako jsou Airbus, EADS, THALES, Eurocopter, Dassault Aviation, Alenia, BAE Systeme, SABCA, SONACA a dalšími. Významné jsou styky s partnerskými výzkumnými institucemi, jako je německý ústav DLR, nizozemský NLR, francouzská ONERA, španělská INTA, italská CIRA, polský ILOT, švédský FOI, rumunský INCAS a finský VTT. Souběžně s řešením programů posunujících schopnosti a poznání ve více technických disciplínách, realizuje VZLÚ výzkum a vývoj na zakázky. S firmami Fokker Stork, APPlus, Astrium. v těchto případech zhodnocuje své dlouhodobé zkušenosti ve specifických technických oborech a je tak pro mnohé společnosti velmi zajímavým, technicky schopným a ekonomicky přijatelným partnerem. Po poklesu počtu pracovníků z 1200 na přibližně 320 (ještě před působením krize) vzdělané zaměstnance VZLÚ nyní přijímá a zdokonaluje svá jedinečná experimentální zařízení. Většinu vědních oborů, na kterých je jeho činnost založena, řídí pracovníci s nejvyšší úrovní vědeckých znalostí v České republice. V těch klasických leteckých disciplínách je výzkum na světové úrovni. Důležité je, že vedení v čele s ředitelem Ing. Josefem Kašparem profesionálně řídí rozvoj VZLÚ po odborné a organizační stránce. Ve VZLÚ působí Středisko informační technologie, které déle než 50 let shromažďuje, zpracovává a poskytuje odbornou literaturu. Vydává časopis Letecký zpravodaj vycházející třikrát ročně v anglickém jazyce. AIRCRAFT INDUSTRIES, DŘIVE LET KUNOVICE se etabloval v roce 1936 a v minulosti vyrobil více než 1100 turbovrtulových letadel L 410 poháněných českým turbovrtulovým motorem M 601 a vrtulovou jednotkou V 508/510, taktéž od domácího výrobce. Toto letadlo určené pro 19 cestujících se dodávalo většinou do Sovětského svazu, ale i do dalších zemí celého světa. Jeho sériová výroba byla zastavena při ztrátě ruského trhu na počátku 90. let. Z původní výroby zůstává dosud v provozu více než 350 těchto letadel. Od roku 2005 se stává novým českým vlastníkem LETU společnost PAMCO (49 %) a posléze ruská společnost Ural Mining and Metallurgical Company (51 %). Noví vlastníci investují značné částky do výroby a modernizace letadla L 410 především v oblasti avioniky, podle speciálních požadavků zákazníků a podle předpisů zemí, kam jsou letadla L 410 dodávána. I přesto, že stávající provedení letadel (verze L 410 UPV-E20) plně odpovídá všem požadavkům, majitelé a vedení společnosti zahájili jejich další významnou modernizaci. Po více než 20 letech se jedním z hlavních odbytišť nových čtyřistadesítek opět stává Ruská federace. Tak jako v jiných zájmových teritoriích bylo nutné zajistit i v Ruské federaci novým či stávajícím zákazníkům kvalitní servis, proto Aircraft Industries ve spolupráci se svým ruským většinovým akcionářem, společností UGMK Holding, otevřela v Jekatěrinburgu nové servisní centrum včetně skladu náhradních dílů. Jeho otevření je součástí širšího programu na vybudování sítě středisek pro servis a udržení provozu letadel L 410 na celém území Ruské federace. Kvalifikované řízení společnosti generální ředitelkou Ilonou Plškovou a předsedou představenstva Ing. Pavlem Vachem přináší pozitivní výsledky. Pro rok 2011 je v plánu výroba 10 až 12 nových letadel. AERO VODOCHODY Společnost byla založena v roce 1919. Za 90 let existence vyrobila více než 11 000 letadel. Z toho více než 6000 cvičných vojenských. Tento program byl skončen výrobou podzvukového letadla L159. Aero Vodochody od roku 2007 totálně mění svou budoucnost. Podnik kupuje společnost Penta Investmens. Aero plní roli Armády České republiky při podpoře svých systémů do protivzdušné obrany státu v opravách, údržbě a rozvoji těchto výrobků. Další činností je vybudovat evropský holding v regionu střední a východní Evropy. V divizi Aerostructures Programs se Aero podílí na vývoji a výrobě leteckých celků s vysokým stupněm finalizace produktu, včetně integrace a zkoušek systémů, kontroly jakosti, řízení dodavatelského řetězce a komplexní podpory zákazníka během výrobní fáze po pozáruční podporu. K předním zákazníkům Aera patří americký výrobce vrtulníků S-76 a UH-60 Black Hawk Sikorski Aircraft Corporation, italský výrobce vojenského transportního letadla C-27J Spartan Alenia Aeronautica, společnost Sonaca, s níž Aero spolupracuje na mezinárodním risksharingovém programu na vývoji a výrobě náběžné hrany křídla nového letadla C Series kanadského výrobce letadel firmy Bombardier a v neposlední řadě strategický partner Armáda České republiky. Aero letos získalo nové kontrakty na kokpit Black Hawk a modernizaci letadel L-39 v Alžírsku, získalo ocenění UTC Gold a cenu AHS Supplier. ZLIN AIRCRAFT Výrobu letadel v Otrokovicích založila společnost Baťa v roce 1934 (Zlínská letecká společnost). Podnik začal vyrábět bezmotorové a motorové kluzáky. Postupně se však stal světoznámým dodavatelem sportovních a akrobatických letadel. Po dlouhé odmlce se rozhodl pokračovat ve výrobě sportovních letadel a nahrazuje tak bývalý podnik Moravan Otrokovice, který, stejně jako většina našich ostatních leteckých podniků, nepřečkal 90. léta. Zlin Aircraft investuje do oživení výroby desítky milionů korun. Začíná obnovená výroba čtyřsedadlového letadla Z 143 LSI pro základní a pokročilejší výcvik a turistiku s motorem ze Spojených států TEXTRON Lycoming s max. výkonem 175 kW a dvousedadlového letadla Z 242 L pro základní výcvik a vysokou akrobacii s max. výkonem motoru TEXTRON Lycoming 149 kW. Pro konstrukci jsou použity nejmodernější materiály. Uvedená letadla budou vybavena digitální avionikou. Ředitelka Zlin Aircraft Ing. Jarmila Buriánová je přesvědčena, že společnost upevní své pozice na světovém trhu a že jsou zajištěny potřebné finanční zdroje na realizaci náročného programu této společnosti. Cílem je plnit v určených termínech požadavky zákazníků. Modernizace letadla Z 143 LSI bude dokončena s cílem uvést jej na trh počátkem roku 2011. EVEKTOR po svém vzniku v roce 1992 vytváří prostředí s odborníky, kteří mohou ve svých činnostech využívat nové poznatky vědy a techniky. Jeho pracovníci se podíleli na vývoji malého dopravního letadla Ae 270 Ibis a lehkého bitevníku L-159 ALCA. Zkušenosti s prací na leteckých konstrukcích využili ve spolupráci s automobilovým průmyslem v pevnostním výzkumu konstrukcí prováděním napěťových a deformačních analýz a simulačním modelováním konstrukcí osobních vozů. Evektor se úspěšně angažoval v řadě zahraničních spoluprací vypracováním prototypové konstrukce malého dopravního letadla Raven a vývojem a instalací montážních linek na výrobu přídavných nádrží letadla Boeing 747. V současné době vyrábí ročně více než 100 dvoumístných letadel EuroStar patřících do ultralehké kategorie (hmotnost až 450 kg za letu) a dvoumístných letadel SportStar patřících do americké kategorie Light Sport Aircraft (hmotnost až 600 kg za letu). Nyní plánuje prodat až 160 těchto letadel. Před časem představil malé dopravní letadlo EV-55 pro 9 až 14 cestujících se dvěma turbovrtulovými motory o výkonech 399 kW, přepravou nákladu až 1800 kg a rychlostí do 408 km/h. Nabízí se pro těžko přístupná místa. V Evektoru pod vedením zkušeného ředitele Ing. Jaroslava Růžičky usilovně vytvářejí podmínky pro jeho uplatnění na trhu. Byla podepsána dohoda s gubernátorem Uljanovské oblasti Sergejem Morozovem o záměru vyrábět letadla EV-55 v nově vybudované továrně poblíž Uljanovska v Ruské federaci. V roce 2004 byl dokončen ve spolupráci s Leteckým ústavem na VUT Brno vývoj čtyřmístného sportovního letadla VUT 100 Cobra. Dosud však nebyla dokončena jeho certifikace. ULTRALEHKA A LEHKA SPORTOVNI LETADLA LETECKE AMATERSKE ASOCIACE Trvalý rozmach naší letecké produkce je největší ve světovém měřítku. Před působením světové ekonomické krize bylo ročně vyráběno přibližně 500 ultralehkých a lehkých sportovních letadel. Přibližně 450 jich bylo exportováno. Tato letadla české konstrukce soustavně zdokonalovaná využitím kompozitů a modernizací avioniky zvyšují bezpečnost provozu a prodlužují dolet. I nyní při působení ekonomické krize je v České republice vyráběno ročně více než 300 těchto letadel a jejich výroba stoupá. Je větší než u druhého největšího světového výrobce, Německa. Značný rozdíl mezi léta upadajícím průmyslem našich letadel v rámci General Aviation a prosperujícím průmyslem ultralehkých a lehkých letadel je způsoben desítkami odborníků, kteří byli nuceni odejít z našich větších leteckých podniků pro zmenšující se výzkum a vývoj. Ti nyní pracují přibližně v 15 malých finálních podnicích realizujících letadla pro LAA. Usilovná kvalifikovaná činnost prezidenta LAA Jana Brskovského a jeho spolupracovníků se zaměřuje na export našich ultralehkých a lehkých letadel. Ustupující ekonomická krize dává předpoklady, že další snižování produkce letadel LAA končí. VYSOKOŠKOLSKE VZDĚLAVANI ODBORNIKŮ PRO LETECKY PRŮMYSL Letecký ústav Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně vzdělává odborníky pro české letectví ve všech základních oborech. Poskytuje bakalářské studium, specializaci Profesionální pilot. Dále zajišťuje doktorandské studium ve specializaci stavba a provoz letadel. Podílí se na vývoji letadel především v oborech aerodynamika a pevnost. V současné době je ukončován projekt bezpilotního letadla Marabu vybaveného pro současně prováděné experimenty motorem rakouské firmy Rotax 912 a turbovrtulovým motorem TJ-100 z První brněnské strojírny Velká Bíteš. Příliv nových studentů se nesnižuje. Ústav letadlové techniky na fakultě strojní ČVUT Praha vedený docentem Lubošem Janko se zabývá vědeckou výzkumnou a vývojovou činností v aktuálních oblastech potřeb našeho leteckého průmyslu a těsně spolupracuje s některými našimi leteckými podniky. Zajišťuje postgraduální výchovu absolventů a leteckých specialistů v oborech doktorandského studia „Dopravní stroje a zařízení“ a „Provoz a řízení letecké dopravy“. Příliv nových studentů v leteckých oborech se zvyšuje v důsledku rozsáhlé informační akce, ve které byl podrobně představen program studia letectví. ČESKY LETECKY PRŮMYSL BY MĚL BYT SOUČASTI PRŮMYSLOVE POLITIKY STATU Našemu leteckému průmyslu chybí nosný koncepční program, který by byl zdrojem ekonomického růstu a umožňoval koncentraci výzkumných a vývojových kapacit na aktivity s tímto programem související a byl by případně dotovaný finanční či jinou vládní pomocí při zabezpečování koncepce národní politiky výzkumu, vývoje a inovací. Jednotlivým leteckým podnikům pomáhá současná vláda prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu. Podobně postupovaly i předchozí vlády. Nová vláda by měla dbát, aby Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace, kterou řídí její předseda, premiér Ing. Petr Nečas, vzala na vědomí význam leteckého průmyslu a zasadila se o to, aby se stal součástí průmyslové politiky státu. Ing. Jiří Černohorský, DrSc.