Již od roku 2002 se udělují Ceny Česká hlava stejnojmenné společnosti na návrh nezávislé odborné poroty. V úplných začátcích se k vytvoření této pozoruhodné a vskutku záslužné akce hodně angažoval třeba spisovatel Arnošt Lustig, po svých zkušenostech ze Spojených států. Ano, říkával, proč bychom alespoň jednou do roka nepředali uznání těm nejlepším badatelům, kteří pobývají nekonečné hodiny ve svých laboratořích, aby poznání lidstva posunuli o další kroky dopředu. Američané to tak dělají a mají pravdu, vědcům patří naše uznání i obdiv. Laureáty „české nobelovky“, tak se tomuto ocenění neoficiálně říká, se staly takové osobnosti našeho vědeckého světa, ja ký mi jsou například Antonín Holý, Armin Delong, Pavel Hobza nebo Blanka Říhová. Respekt patří také těm, již vědecké výsledky srozumitelnou formou představují široké veřejnosti, mezi nimi hlavně nadaným mladým lidem, kteří se jednou, kdo ví, na vědeckou dráhu vydají. V této souvislosti proto pyšně připomínáme, že hned v prvním ročníku získal Českou hlavu náš tehdejší šéfredaktor – Jan Baltus – v kategorii žurnalistů propagujících českou vědu. OCENĚNÉ PRÁCE ČESKÝCH VĚDCŮ Světově uznávaný kardiolog, jehož přelomová srdeční pumpa posunula celý vědecký svět dále; nadějná fyzička, která se již ve svém mladém věku účastnila mezinárodního výzkumného projektu a zapsala se tak pod nové objevy na poli kosmického záření; nedá se zapomenout ani na muže, který stál za celosvětovým programem léčby dětské obrny a stal se průkopníkem v boji proti této nemoci – to vše jsou práce oceněné odbornou porotou v 11. ročníku soutěže Česká hlava pro naše nejlepší vědce. Národní cenu vlády Česká hlava získal prof. Prof. MUDr. Pavel Klener z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Profesor Klener proslul zejména jako odborník na poli chemoterapie zhoubných nádorů a neváháme jej označit za průkopníka této terapeutické modality u nás. Cenu Invence firmy Kapsch za mimořádný vědecký počin posledních let obdržel prof. MUDr. Jan Pirk, Dr.SC. Cena mu byla udělena za inovace při použití dvou dlouhodobých srdečních podpor Heartmate-II jako totální náhrady lidského srdce u pacientů bez možnosti standardní léčby. Tato podpora dokázala nahradit srdce pomocí dvou implantabilních srdečních pump. Tradičně se uděluje i cena Patria společnosti Veolie Voda, a to vědecké či manažerské osobnosti, která se výrazně prosadila v zahraničí. Tentokrát si ji přiletěl převzít prof. MUDr. Ervín Adam, M. D., Ph. D. Za svou dlouhou medicínskou kariéru přispěl prof. Adam k úspěchu boje proti dětské obrně. Stál u zrodu koncepce boje s touto nemocí a po své emigraci do USA v roce 1968 se stal vedoucím epidemiologické části projektu, jehož cílem bylo objasnit jakou roli hrají viry v patogenezi lidských nádorů. Po roce 1989 se rozhodl podporovat českou vědu. Cenu Industrie Ministerstva průmyslu a obchodu ČR pro inovační firmu udělila porota společnosti ELLA-CS za vývoj krytého kovového samoexpandabilního jícnového stentu, určeného k zastavení akutního krvácení z jícnových varixů. Toto onemocnění postihuje převážně pacienty s jaterní cirhózou a je pro ně životně nebezpečné. SX-ELLA Stent Danis od společnosti ELLA-CS pomáhá toto krvácení zastavovat. Cenu Doctorandus pro studenta doktorského studijního programu má Anna Fučíková z Matematicko- -fyzikální fakulty UK. Laureátka se věnuje dlouhodobě výzkumu nano částic. V této rychle se rozvíjející oblasti se zaměřila na studium nejrůznějších vlastností několika typů nanočástic, hlavně se věnovala studiu křemíkových nanokrystalů. Netoxicita a schopnost rozložit se v živém organismu, to jsou vlastnosti, které dávají křemíkovým nanočásticím velký prostor pro užití v medicíně. GAUDEAMUS Cenu Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR Gaudeamus obdržela Ing. Lenka Tománková z ČVUT v Praze. Již během svého studia se věnovala vědeckému výzkumu v rámci mezinárodního projektu Observatoře Pierra Augera, zaměřeného na studium extrémně energetického kosmického záření. Důraz její práce byl kladen na studium dlouhodobého vývoje chování komponentů jednotlivých teleskopů a kalibračního systému. Je to práce mimořádně zajímavá, představme ji proto trochu podrobněji. Přesná znalost komplexních změn odezvy detektorů dopadajících na tok fotonů je nezbytná pro správnou interpretaci výsledků celého experimentu. Během krátké doby se Lenka Tománková naučila analyzovat data z optických teleskopů a díky svému uvážlivému přístupu dokázala své originální výsledky správně vyhodnotit. Jedním z jejich přínosů se staly návrhy na vylepšení stávajícího systému relativních kalibrací, z nichž mnohé byly již na Observatoři Pierra Augera implementovány. Lenka Tománková se neomezila jen na zpracování dat, ale během svého prvního pobytu v náročném prostředí se aktivně podílela na údržbě a testování teleskopů. Observatoř je v argentinské pampě a využívá 24 fluorescenčních teleskopů a soustavu povrchových Čerenkovových detektorů o rozloze 3000 km2 ke studiu kosmického záření o energiích 1018 eV i výše. Hlavní náplní výzkumného úkolu byla příprava algoritmů a kódů za účelem analýzy a samotná analýza relativních kalibračních dat fluorescenčních teleskopů. Unikátní je srovnání odrazivosti různých částí zrcadel a studium posunu fáze mezi teplotním profilem, odezvou detektoru a průměrnou energií kosmických částic. /egy/
