Ne, že by české prostředí nanotechnologického výzkumu a vývoje bylo méně odborné než to světové, že by neprobíhaly odborné konference a semináře, ale v loňském roce kromě významné konference evropského formátu Nanocon, bylo možno v médiích sledovat hlavně aktivity zaměřené na propagaci a prezentaci nanotechnologií a nanomateriálů nejširší veřejnosti. Tak jak byl donedávna svět nano obestřen rouškou tajemství ať z důvodů ochrany autorských práv nebo z důvodu složitosti problematiky, velmi dynamicky se začal představovat české veřejnosti. Nejenže byla publikována řada článků a zpráv v elektronických médiích, ale podařilo se uspořádat několik akcí, kde se veřejnost mohla setkat s reálnými výrobky, ve kterých jsou nanotechnologie použity, a mohla se setkat i s jejich vynálezci, autory. V roce 2016 se uskutečnily tři Nanodny pořádané Asociací nanotechnologického průmyslu ČR ve spolupráci s dalšími institucemi. Typické pro všechny akce bylo, že 90 % všech prezentovaných výrobků či technologií je již komerčně dostupných. A tak se návštěvníci mohli na nanodnech pořádaných 16. března v Brně, 28. května v Praze a 12. listopadu v Českých Budějovicích seznámit s nejnovějším funkčním oblečením s nanočásticemi stříbra, poznat české nanovlákenné čističky vzduchu na okna, nechat si odstranit vrásky maskou s nanovláknem. Představena byla výroba nanovlákna, chytré textilie a napojení funkčního oblečení na mobilní zařízení, hydrofobní kravata, samočisticí nátěry, nanooptika, nanobiotechnologie, nanobavlna pro alergiky. Osobně se návštěvníci mohli setkat s vynálezcem revoluční 3D nanobaterie a dalšími předními českými nanotechnology. Provázanost oborů • Dne 6. 9. klastr Nanoprogres vystavoval unikátní technologická zařízení na přípravu funkcionalizovaných nanovlákenných struktur společně se svými členy, společností Student Science a Technickou univerzitou v Liberci. Výstava byla součástí historicky již druhého dne klastrů, který probíhal v objektu laserového centra HILASE v Dolních Břežanech. Akce byla pořádána Národní klastrovou asociací (NCA) a Středočeským inovačním centrem (SIC). V dopoledním bloku za klastr vystoupil manažer Luboš Komárek, který představil účastníkům cílové aktivity klastru a jeho výsledky a seznámil je s Evropskou klastrovou politikou a důležitostí Evropských strategických klastrových partnerství. Akce se konala pod záštitou hejtmana Středočeského kraje, Ministerstva průmyslu a obchodu, Agentury pro podnikání a inovace, Technologické agentury ČR a Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Nejvyšší odbornost • Ve dnech 19.–21. 10. v Brně proběhl 8. ročník konference evropského formátu Nanocon, odborným garantem byl ředitel Regionálního centra pokročilých materiálů a technologií (RCPTM) Radek Zbořil a ústředním tématem konference byl grafen a 2D materiály. Zúčastnilo se 378 zájemců z 28 zemí. „Nejvíce oceňuji skutečnost, že výzkum nanotechnologií se posouvá od počátečních syntetických aspektů k aplikacím. Naším cílem bylo podívat se, kam se výzkum grafenu jen pár let od udělení Nobelovy ceny posunul. Mě osobně ten aplikační posun překvapil, přestože tuto oblast v RCPTM bedlivě sledujeme,“ řekl prof. Radek Zbořil. Tři patenty za rok pro PARDAM Patentovým rekordmanem pro rok 2016 je společnost PARDAM, které byly uděleny hned tři patenty: Patent No. 305958 – Způsob přípravy polymerního vodivého nanovlákenného materiálu a polymerní vodivý nanovlákenný materiál. Patent No. 306204 (společně s Ústavem analytické chemie AV ČR a Masarykovou universitou Brno) – Použití anorganických nanovláken pro záchyt sloučenin s fosfátovou skupinou ve své struktuře. Patent No. 306370 (společně s Universitou Pardubice) – Způsob přípravy submikronových vláken amorfního oxidu křemičitého a submikronová vlákna amorfního oxidu křemičitého připravená tímto způsobem Poslední uvedený patent je jedním z výsledku projektu dotovaného Technologickou agenturou ČR a jeho unikátnost spočívá ve využití odstředivé technologie výroby anorganických nanovláken. Na projektu se podíleli PARDAM a Centrum materiálů a nanotechnologií (CEMNAT) Chemicko-technologické fakulty Univerzity Pardubice. Vyvinuly unikátní absorpční materiál na bázi vláken oxidu křemičitého. Výsledná SiO2 nanovlákna mají veliký komerční potenciál nejen v sorpčních aplikacích, ale také jako součást elektrolytů lithiových baterií, jak ukazují poslední výzkumy. Desorpce je snadná, probíhá za nízkých teplot, efektivně a je možno ji realizovat opakovaně. Je zřejmé, že výsledný materiál bude vhodný pro sorpční aplikace, jako tepelně odolný filtr nebo v Li-bateriích.
