Budou zvířecí orgány zachraňovat lidi? Cesta je zatím nekonečná

Pokroky v biotechnologiích často vyvolávají spory. Před 10 roky, skoro souběžně s nástupem geneticky modifikovaných organismů, se objevily v odborných publikacích zprávy o xenotransplantacích – přenosu vnitřních orgánů mezi živočišnými druhy. Nedostatek lidských orgánů získávaných převážně z obětí neštěstí znemožňuje plánování tak komplikovaných operací jako jsou transplantace. Cena kvalitně odebraných a ošetřených orgánů povzbuzuje i organizované kriminální živly, jako například v Kosovu, k nelegálnímu odběru a obchodu s nimi. To jsou silné pohnutky k výzkumu možností náhrad lidských orgánů jinak, než orgány nešťastníků. V červnu roku 2009 vyšel ve vědeckém žurnálu Transplant Immunology článek hodnotící tendence k zahájení klinických zkoušek xenotransplantací. Přesto, že biotechnologie občas přináší dramatická překvapení, i tento článek potvrzuje, že na cestě k přenosu orgánů ze zvířat na člověka je mnoho překážek a cesta bude trvat ještě velmi dlouho. Nejdále pokročil výzkum využití orgánů získávaných z prasat. Lidské a prasečí orgány mají přibližně stejnou velikost. Kardiochirurgové běžně užívají prasečí chlopně jako náhradu v lidských srdcích. Tato operace však není typickou xenotransplantací, protože chlopeň je považována za inertní, nikoli aktivní tkáň. Předností prasat je také krátká doba březosti (115 dní) a časté opakování vrhů, což zajišťuje větší množství orgánů shodných vlastností. Prasata lze snadno chovat v hygienických podmínkách, které snižují nebezpečí přenosu patogenů. Když se prasnice blíží k porodu, je umístěna do sterilní buňky. Selátka jsou vyjmuta císařským řezem a přenesena do jakéhosi inkubátoru. Zpočátku jsou krmena sterilizovaným mlékem odsátým z prasnice. Po odstavení jsou umístěna do uzavřených kotců. Orgány prasat chovaných v takových podmínkách jsou užívány k pokusům prováděným na velkých primátech. Velmi povzbudivé výsledky byly dosaženy při implantaci pankreatických buněk produkujících inzulin do diabetických opic. Buňky byly vloženy do speciálních kapslí, které zmenšovaly riziko negativních imunitních reakcí. Implantáty dobře fungovaly při regulaci glykemie opic přes šest měsíců.. Dr. Emanuele Cozziová z oddělení pro medicínu a operace na univerzitě v Padově (IT), koordinátorka evropského programu XENOME, považuje tento výsledek za důležitý, protože to byla první demonstrace dlouhodobého plnění biologické role implantátu jiného živočišného druhu v organismu primáta. Pokroku bylo dosaženo u opic také při xenotransplantacích prasečího srdce (2 až 6 měsíců) a ledvin (3 měsíce). Před deseti roky implantované orgány přežívaly jen pár týdnů. Na druhé straně plíce a játra jsou odmítány během několika dnů z důvodů, které zatím důkladně neznáme. Byly proto zkoumány příčiny tak zvaných hyperakutních odmítnutí implantátů, při nichž příjemce umírá během několika minut, nejdéle za několik málo hodin. Zjistilo se, že je to důsledek zablokování krevního oběhu krevními sraženinami, které vznikají působením bílkovin implantátu na imunitní mechanismus příjemce. Tuto reakci v organismu primátů vyvolávají některé specifické bílkoviny prasat. V projektu XENOME badatelé tuto překážku částečně překonali genetickou modifikací organismů experimentálních prasat, aby produkovala humanizované formy příslušných bílkovin. Další překážkou xenotransplantací je akutní odmítání implantátu, které probíhá několik týdnů. Je způsobeno postupnou aktivací imunitního systému příjemce. Vědci doufají, že i tento problém dokáží vyřešit, a to dalšími kroky ve změnách genomu prasat. Jako cíl si stanovili vypěstování „super transgenického“ prasete, jehož orgány budou mít vlastnosti, které v organismu člověka nebudou vyvolávat silné srážlivé, zánětové a podobné imunitní reakce. Kromě těchto změn genomu by měla transgenická praxe obsahovat méně sekvencí DNA endogenního prasečího retroviru (PERV), který byl objeven v roce 1997 v souvislosti s nemocí šílených krav. Nedávná panika kvůli ptačí chřipce byla sice uměle vyvolána farmaceutickým průmyslem, ale původce, virus A/ H1N1 pochází právě z prasat. Proto není maximální opatrnost zbytečná. Viry se dovedou skrývat i před nejmodernějšími metodami analýz. Avšak i když se úspěšně vyřeší všechny technické a medicínské problémy xenotransplantací, zůstanou otevřeny etické aspekty, míní dr. Cozziová. Jaká budou kritéria při rozhodování, zda pacient dostane prasečí orgán nebo lidský? Zvládnutí fyziologie, bezpečnosti a efektivnosti před zahájením klinických zkoušek je jistě důležité, nicméně respektování etických aspektů a souhlas veřejnosti musí být dosaženy před zavedením xenotransplantací do praxe. Podle jejího názoru, a není sama, čas k zahájení klinických zkoušek ještě nenastal a současnou generaci pacientů mohou xenotransplantacemi ohrozit jen kriminální živly mezi lékaři.