Letošní výstava Amper bude
jistě ve znamení mnoha nových
technologií, subdodávek i prvků.
Z původního počinu pořadatelů,
dát šanci výrobcům součástkové
základny a převážně měřicí elektroniky
se dnes stal veletrh nabízející
zcela nová technologické řešení
pro výrobu, komunikaci i zábavu.
Je to velká událost českého prostředí
výrobců elektrotechniky
v tom nejširším pojetí, jaké si dnes
už dokážeme jen stěží představit.
Nabízejí se především prvky automatizace,
ať už pod tento pojem
zahrnujeme tradiční označení mechanizace
opakovaných dějů, nebo už
moderní řídicí procesy, které zahrnují
nejenom zajištění výroby, ale i periferní
operace, ale hlavně optimalizaci
celého procesu. Díky automatizaci
dosahují některé technologické
procesy takové kvality,
jaká byla ještě donedávna
nemyslitelná.
Elektrotechnika se vydala
zcela specifickou cestou pokroku
a je hlavním hybatelem
naplnění vyšších cílů člověka.
Mnohé české politiky s omezeným
chápáním průmyslového
vývoje ve světě například
určitě zarazí razance s jakou se
světoví výrobci vrhli na vývoj
takových automatizačních procesů,
které výrazně šetří energii, ale
i vodu a vzduch (je to výrobní médium)
či omezující emise.
Nedávné hodnocení zřejmě nejlepší
společnosti na světě, amerického
GE, jasně ukazuje, že jedním z kritérií
posuzování veřejnosti bylo i nasazení
výzkumu na tyto oblasti – zcela
v rozporu s přesvědčením o zbytečnosti
takových technologií v prostředí
našem. Inu, budeme se muset dívat
spíše tam, kde nové technologie vznikají,
ale právě proto vidím užitečnost
výstavy Amper pro naše prostředí.
Součástí Amperu jsou například
i senzory, tyto nové, člověkem vytvořené
smysly pro průmyslové prostředí.
Jejich úroveň dnes už překračuje
lidské schopnosti. Ve světě už jsou
proto specializované výstavy senzorů
skutečností. Je jich zapotřebí stále
více. Budou jednou z budoucností
Amperu.
Dovolím si připomenout, že někteří
skvělí čeští odborníci, například
prof. Armin Delong, zakladatel české
výroby elektronových mikroskopů,
naléhavě navrhovali výrobu senzorů
jako jednu z možností náhrady rozpadající
se výroby kdysi koncernu
Tesla.
Nestalo se tak, a proto budeme jistě
s velkým zájmem sledovat, nakolik
se podaří firmám českého kapitálu
nebo alespoň zahraničním firmám
s podílem českého vývoje, uspokojit
představu člověka, jehož zásluhy
o českou elektrotechniku jsou neocenitelné.
JAN BALTUS
