AERO Vodochody se mění

Z AERA přichází smutná zpráva. Nový majitel AERA oficiálně sdělil, že rozváže pracovní poměr se 450 techniky. Novému majiteli, společnosti PENTA, nemůžeme nic vyčítat. Je to obchodní společnost, jejímž hlavním úspěchem snažení je zisk, nikoliv investice do současné problematické činnosti managementu AERA. Vše nasvědčuje tomu, že ti, kteří v příslušné komisi vybrali jako nového majitele AERA společnost PENTA, si nepřáli, aby v AERU Vodochody byl dále rozvíjen letecký výzkum a vývoj. Zřejmě se počítá, že AERO nebude leteckým podnikem s tvůrčí činností a bude aktivní jen v rozdělaných zahraničních spolupracích a v servisu pro letouny vyrobené v AERU, která jsou dosud v provozu. Úroveň, kvalifikace dělníků, techniků a vedoucích pracovníků na střední úrovni je v AERU srovnatelná s úrovní těchto pracovníků v úspěšných zahraničních leteckých podnicích. U špičkových vedoucích pracovníků to platí jen pro některé. Odchod 450 odborníků znamená konec dalšího vývoje malého dopravního letounu Ae 270 Ibis, který v posledních letech neprobíhal úspěšně a existovala jen malá naděje, že bude zaveden s deklarovanými parametry na počátku jeho vývoje do předpokládané sériové výroby. Měli jsme vynikající příležitost úspěšného vstupu na světový trh, která se neopakuje. Je to největší poválečná prohra v našem leteckém průmyslu. VÝVOJ LETOUNU AE 270 IBIS NESKONČIL DOBŘE Připomeňme, že na vývoj letounu Ae 270 Ibis byl vytvořen společný podnik IBIS se společností AIDC (Aerospace Industrial Development Corporation) z Tchaj-wanu, kde se vyráběla křídla. Trup a konečná montáž tohoto letounu byly pořízeny v AERU. Odpovědnost za dokončení letounu 270 Ibis a za dodržení jeho technických parametrů dojednaných na počátku spolupráce měla česká strana. Bylo propočteno, že náklady na vývoj letounu Ae 270 Ibis pokryje výroba 200 těchto letounů. Předpokládalo se, že po zavedení sériové produkce AERO ročně vyrobí 40 letounů Ae 270 Ibis a že celkem jich bude vyrobeno více než 400. Je třeba konstatovat, že v české části společného podniku IBIS se podařilo vedle vývojové konstrukce vybavené moderní technikou pro počítačové modelování konstrukčních řešení vybudovat i experimentální pracoviště na potřebné úrovni. Je vybaveno pro letové zkoušky zařízením umožňujícím současné měření různých fyzikálních veličin na 250 místech. Byla zvládnuta potřebná měřicí technika a automatické zpracování měřených dat využívané v leteckém vývoji a výzkumu. Konstruktéři, experimentátoři i výpočtáři mají dostatečnou kvalifikaci pro předpokládanou činnost. K dispozici byli odborníci a moderní experimentální základna ve VZLÚ. Letecký výzkum však soustavně trpěl nedostatkem podpory ze strany státu ve formě grantů a zadávání výzkumných prací, na rozdíl od vyspělých průmyslových zemí, takže nebylo možné aplikovat netradiční technologie a materiály. Společný podnik IBIS Aerospace prováděl velmi intenzivní celosvětový marketing. Staraly se o to marketingové útvary v Evropě – česká společnost IBIS Aerospace Odolena Voda, na Tchaj-wanu a Dálném východě IBIS Aerospace – Taichung a v USA v Texasu IBIS Aerospace – Kerrwille a následně San Antonio. Samozřejmě byly letouny nabízeny s tím, že budou certifikovány pro evropský a americký trh. Nedodržením základních parametrů ztratiy dosažené kontrakty smysl. Letoun Ae 270 Ibis byl certifikován s parametry, které podstatně snížily jeho kvalitu, a tedy i zájem zákazníků. Ten se do značné míry orientoval na konkurenční letoun Cessna 208 Caravan. Nutno zdůraznit, že stav vývoje letounu Ae 270 Ibis byl sledován na pravidelných oponentních jednáních a naprázdno vyzněly snahy situaci v řešení ohrožení hlavních parametrů změnit. Potenciální zákazníci byli průběžně informováni o dosahovaných hlavních technických parametrech letounu. Jejich počet se však snižoval. KDO JE VINEN? Tvrzení, že objektivní podmínky panující v AERU Vodochody neumožnily úkol úspěšně dokončit, je velmi subjektivní. Vinu za neúspěšný vývoj letounu Ae 270 Ibis je třeba hledat v nejvyšších patrech exekutivy AERA, jejíž pracovníci měli povinnost tyto podmínky přizpůsobit požadavkům úspěšného vývoje letounu Ae 270 Ibis i za cenu sporu s odpovědnými pracovníky na nejvyšších místech mimo AERO. Není přijatelnou omluvou, že si pracovníci AERA neuvědomili dosah této prohry nejen pro AERO, ale pro celý náš letecký průmysl. V plné míře se projevilo, že vývojové kapacity AERA nebyly dimenzovány a hlavně organizovány na paralelní vývoj více programů. AERO v kritické době dokončovalo vývoj letounu L-159, který byl upřednostňován. Zcela otevřeně řečeno, v AERU chyběl jeden nejodpovědnější řídicí pracovník, který by rozhodoval bez ohledu na zavedený systém řízení. Z MORAVSKÝCH PODNIKŮ SKÝTÁ REÁLNOU NADĚJI NA POKRAČOVÁNÍ NAŠEHO LETECKÉHO PRŮMYSLU JEN EVEKTOR Skončily naděje, že lze očekávat pokračování výroby malých dopravních letounů L 410 nebo dokonce L 610. Chybí finanční prostředky a nezadržitelně klesají potřebné kapacity. Záměr, aby se náš letecký průmysl zaměřil na kategorii letounů general aviation, je téměř ztracen. Perspektivní zůstává jen firma EVEKTOR, s rostoucím kvalitním lidským potenciálem a dostatečnými finančními prostředky, kde se počítá s výrobou sportovního a obchodního letounu VUT 100 Cobra pro 4 až 5 pasažérů, který byl úspěšně certifikován, ve stádiu stavby prototypu se nachází malý dopravní letoun EV– 55 pro 9 až 14 pasažérů, ročně se vyrábí více než 200 ultralightů a malých sportovních letounů. Různé malé firmy ročně produkují více než 100 ultralightů. Tyto malé letouny jsou soustavně modernizovány. Je prodlužována jejich životnost, dolet a modernizována konstrukce využitím kompozitů. Nebylo by větší chybou než rezignovat na ztráty, které postihly náš letecký průmysl. Řada faktorů likvidujících náš letecký průmysl zmizela. Pokud jde o případ letadla Ae 270 Ibis, plyne pro nás poučení, že k řízení náročných úkolů nestačí jen vzdělání, ale často je potřeba totální nasazení, kterého je schopen jen pracovník, jenž pro letectví žije. ING. JIŘÍ ČERNOHORSKÝ, DRSC.