Grafen je možná nejzajímavějším nanomateriálem počátku 21. století, ale teď mu šlape na paty bór. Starají se o něj vědci z americké Riceovy univerzity. Boris Yakobson a jeho kolegové simulovali jednorozměrné řetězce z atomů bóru, v simulacích s nimi různě pohybovali a zjistili, že mají dost unikátní vlastnosti. Jestliže se například řetězce atomů roztáhnou, tak se promění v antiferomagnetické polovodiče. A jakmile se zase uvolní, tak se změní zpátky v kovový materiál. 1D struktury bóru jsou také nesmírně mechanicky pevné a snesou srovnání s těmi nejpevnějšími nanomateriály, které zatím známe. Podle výsledků simulací je lze použít i jako nanopružiny. V laboratořích materiálových věd po celém světě už v této době pracují na rozmanitých nanomateriálech z atomů bóru a Yakobson je přesvědčen, že by se brzy mohly objevit i 1D formy bóru. Simulace Yakobsonova týmu sice ještě stoprocentně nezaručují, že pozoruhodné 1D materiály z bóru vzniknou, je to ale na dobré cestě. Atomy bóry jsou podle badatelů v řadě ohledů velmi odlišné od uhlíku. Dávají přednost uspořádání ve dvou řadách atomů, v němž jsou podle všeho v nejméně energetickém a tudíž nejvíce stabilním stavu. Řetězce atomů bóru mohou mít za jistých okolností vlastnosti antiferomagnetického polovodiče a jsou v nich specifickým způsobem uspořádané spiny atomů. V takovém případě velmi zajímají odborníky, kteří pracují na vývoji spinotroniky, tedy velmi výkonných zařízení, založených na manipulaci spinů atomů. Pozoruhodné jsou i vlastnosti 1D struktur z atomů bóru v roli pružiny. V nanoměřítku vytvářejí speciální typ pružin – pružiny s konstantní silou. Podle Yakobsona jsou to mechanicky krásné struktury. Jejich vlastnosti bude možné využít například v nových nanosenzorech, které dovedou změřit působení nesmírně malých sil.
