Česká republika má potenciál zařadit se mezi nejúspěšnější země v oblasti inovací. Jak toho dosáhnout, a lze vůbec přenést zkušenosti technologické velmoci, jakou je Izrael, do českého prostředí? 20. listopadu o tom jednala téměř stovka účastníků Česko-izraelského inovačního dne, pořádaného organizací STAR Research & Innovation Cluster a Česko-izraelskou smíšenou obchodní komorou v laserovém centru ELI Beamlines v Dolních Břežanech. Těžko hledat v Čechách vhodnější místo pro konání konference o inovacích, než je vědecko-technologický klastr STAR (Science and Technology Advanced Region) na jižním okraji Prahy. Na 6 km2 se nacházejí vědecko- výzkumná centra BIOCEV (Biotechnologické a biomedicínské centrum Akademie věd a Univerzity Karlovy ve Vestci), ELI a HiLase za více než 10 mld. korun. V těsném sousedství sídlí hi-tech firmy zaměřené např. na biotechnologie, rentgenovou optiku nebo 3D tisk kovů. STAR region byl letos oceněn agenturou CzechInvest jako Investičně atraktivní region ČR. Ne nadarmo se mu přezdívá středočeské Silicon Valley. „Izrael a jeho technologický zázrak je pro STAR velkou inspirací. Věřím, že dnešní výměna zkušeností s Izraelem nám v budování klastru výrazně pomůže,“ prohlásil v úvodu setkání Věslav Michalik, starosta Dolních Břežan a předseda správní rady STAR. „Je to velký den. Sešli se zde čeští a izraelští vědci a byznysmeni, což je formát, který vidím do budoucna jako nejdůležitější pro naši zem. Je to dialog o vstupu vědy a výzkumu do praktických výrobních procesů a obchodu. Z mého pohledu doba průmyslu už doznívá a nyní je potřeba nastoupit novou éru – inovací. A právě v tom je Izrael jednou z nejlepších zemí světa,“ řekl Pavel Smutný, prezident Česko-izraelské smíšené obchodní komory. Zároveň dodal, že i Češi mají podobnou schopnost improvizace a kreativity jako Izraelci. Již nyní lze najít příklady úspěšné spolupráce. Česká stopa ve vývoji léků Program česko-izraelského setkání byl rozdělen do tří okruhů: věda a výzkum, byznys a možné implikace pro rozvoj regionů, jako je STAR. Vědecká sekce byla zastoupena na nejvyšší možné úrovni. Z Weizmannova institutu věd přijel prof. Joel Sussman, jehož poznatky významně přispívají k pochopení a léčbě nemocí jako Alzheimerova choroba nebo autismus. „Hlavním cílem pro obě strany je získat představu, kde bychom si navzájem mohli být prospěšní a kde můžeme navázat dobrou spolupráci. Myslím, že naše strana se může poučit z některých vysoce inovativních myšlenek, které jsou např. v centrech ELI a BIOCEV. Češi se naopak mohou inspirovat v oblasti řízení a managementu v Izraeli. Jde o způsob, jak vytvářet myšlenky,“ řekl prof. Sussman, a nezapomněl zmínit nedávno otevřený program Akademie věd ČR a Weizmannova institutu, na základě něhož míří do Izraele první čeští doktorandi. Dalším vědeckým řečníkem byl světoznámý biochemik z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě prof. Amiram Goldblum. Objevitel algoritmu pro řešení extrémně složitých kombinatorních problémů a zakladatel několika úspěšných firem představil účastníkům proces vývoje léků, včetně patentování, spolupráce s průmyslem i českými partnery. Prof. Goldblum působil mimo jiné jako ředitel společnosti Yissum, jež má na starost transfer technologií z Hebrejské univerzity. Jeho vědecké aktivity se dostaly až na titulní stránku časopisu Time. Od raket ke zdravotnickým potřebám Průmyslovou část programu zahájil Gideon Sturlesi, CEO a prezident společnosti LifeBond. Zkušený manažer, zakladatel několika zdravotnických firem a investičních fondů působil dlouhou dobu jako obchodní ředitel izraelské zbrojovky Rafael. Právě spojení vojenského a civilního výzkumu stojí podle mnohých za izraelským zázrakem. Jedním z prezentovaných příběhů takové spolupráce je zařízení v raketách s kamerovým systémem. Postupným chlazením chrání technologie hrot rakety před přehříváním v průběhu letu. Ve zdravotnictví se technologie uplatnila například při vyšetření prostaty a jiných chirurgických zákrocích. O způsobu, jak vytvořit úspěšný ekosystém, hovořil Oren Simanian, který je významnou postavou izraelského start-up ekosystému. Podle Orena je k založení úspěšného start-up ekosystému potřeba vytvořit síť interakcí mezi lidmi, organizacemi a okolním prostředím. Podnikatelé vždy potřebují ekosystém, komunitu, ve které budou sdílet své zkušenosti, získávat podporu a vytvářet produkty, které budou mít přínos pro společnost. „A pokud vám byrokracie hází při podnikání klacky pod nohy, porozhlédněte se za hranicemi,“ radí Oren Simanian. Chytrá auta v chytrých městech Pro úspěšný rozvoj regionu je nutná kvalitní infrastruktura a prostředí pro život obyvatel. Jako příklad „dobré praxe“ bylo vybráno izraelské město Ra´anana, považované za jedno z nejúspěšnějších v oblasti zavádění konceptu chytrých měst, tzv. Smart Cities. Na konferenci jej zastupoval starosta Ze’ev Bielski, podle něhož úspěch spočívá daleko spíše v nabídce služeb orientovaných přímo na míru potřeb obyvatelstva než ve vytvoření velkých a nákladných systémů. Za klíčové považuje také partnerství veřejného a soukromého sektoru nebo poskytování služeb s využitím „otevřených dat“ od obcí a měst. Oblast inovací v mobilitě reprezentoval Guy Pross, zakladatel poradenské firmy TLV 31°, která má v portfoliu více než 500 klientů z řad společností, municipalit i vlád, jež chtějí zavádět „chytrá řešení“ do svých procesů – od automotive po mobilní technologie. Za českou stranu vystoupila na konferenci Jarmila Plachá ze společnosti ŠKODA AUTO DigiLab, která letos uzavřela inovační partnerství s Champion Motors Ltd., izraelským importérem české značky. Jedním z cílů této dohody bylo získat přímý přístup k inovativním projektům, hi-tech start-upům a IT talentům v Izraeli, kteří budou mít pro ŠKODA AUTO velký význam. Armáda talentů Jak tedy aplikovat izraelský model v českých podmínkách, když většina úspěšných technologií vychází z obranného průmyslu? „Když nemáte byznys založený na válce, zaměřte se na vzdělávání,“ prohlásil během závěrečné panelové diskuze starosta města Ra´nana Ze’ev Bielski. „Inovace nejsou pouze technologie, IT, start-upy a podobné termíny. Inovace začíná u nás samotných, inovace začíná potřebou změnit prostředí kolem nás. A nejlepší cestou je zaměřit se na nejmladší generace,“ řekla Iris Amborová, ředitelka sekce Jižní Evropa z izraelského Ministerstva zahraničních věcí. Ani česká strana nezůstává v tomto ohledu pozadu. ŠKODA AUTO prostřednictvím své vysoké školy nabízí studentům možnost vyzkoušet si rozjezd vlastního podnikání v „laboratorních podmínkách“. Zástupci regionu STAR jsou již v jednání s izraelskou stranou o společném projektu v oblasti vzdělávání. Izraelci rádi tvrdí, že inovace je součástí jejich DNA. Doufejme, že naše příští generace (nejen ve STAR) bude také vybavena touto cennou genetickou informací a Česká republika se skutečně zařadí mezi Top 10 inovačních destinací. /Petr Solil, vedoucí komunikace BIOCEV/