Na zpravodajských serverech vyšly 24. července t. r. dva velmi zajímavé rozhovory, jejichž syntéza pomůže mnohým manažerům stanovit si správné vize a cíle. První rozhovor s generálním ředitelem České spořitelny Pavlem Kysilkou, který byl na zkušené v Silicon Valley, vyšel pod názvem Digitální revoluce bude hluboká a přijde rychle. Druhý rozhovor s Milanem Zeleným o transformaci trhů a společenského zřízení byl publikován pod názvem Milan Zelený: Neprožíváme krizi, ale změnu ekonomického systému. Oba rozhovory mají společnou originalitu osobností a menšinové výroky. Pan Kysilka vyčnívá mezi CEO. Jednak moudrostí a jednak faktem, že není obvyklé, aby generální ředitel jezdil po světě a nechával se novými trendy inspirovat osobně. Milan Zelený je profesorem ekonomie na Fordhamově univerzitě v New Yorku. Předpovídal řadu ekonomických jevů, které se naplnily. Zastává tzv. menšinové názory, které se, bohužel, ukazují jako pravdivé. Slabé signály budoucích trendů Připomeňme si z minulých dílů: Pokud se někde na internetu, na konferenci či v nějakém médiu objeví poprvé nová myšlenka či nápad, většinou zapadnou bez povšimnutí. Záleží také na tom, kdo a v jakém kontextu ji vysloví. Avšak jen lidé s vyvinutým strategickým myšlením ji zachytí, začnou zkoumat a rozvíjet. Pokud o stejném jevu vyjde další rok druhá, třetí podobná zpráva, řada moudrých zbystří. Pokud se jedná o námět na nějaký vynález či inovaci, začnou jako první chystat zdroje lidské, ekonomické, materiálové. Když se další a další rok takových zpráv objeví desítky, firma, která se tiše a včas nachystala, může s inovací vyrazit jako první a „slíznout smetanu“. Protože když nějaká firma přijde jako první a v pravý čas s inovací, která je jen o 10 % lepší než konkurenční produkt, získá až o 50 % vyšší tržby. Pokud je produkt o 50–100 % lepší či naprosto nesrovnatelný, jsou zisky v řádech stovek až tisíců procent. Kdo tedy zachytí slabé (někdy i zřejmé) signály budoucích trendů dříve než ostatní, mnoho vydělá. Ti, kteří se spoléhají jen na mainstreamové názory, budou nadále příštipkařit… Společenské zřízení a technologie Syntéza myšlenek obou protagonistů rozhovorů je zajímavá. Prof. Zelený již v roce 2008 odhadl, že tzv. ekonomická krize je spíše následkem transformace společenského zřízení, nikoliv finanční krizí. Když se pak v září 2011 objevily v USA mohutné protesty Američanů pod názvem „Occupy Wall Street“, napsal velmi zajímavý článek: Demokracie není na prodej. Peníze do politiky nepatří. Dnes už má Milan Zelený o budoucím vývoji světa jasno: „Vyčerpali jsme čtyři oblasti – zemědělství, průmysl, služby, stát – a nikam dál se už ekonomika transformovat nemůže. Proto se budeme metamorfozovat do lokální ekonomiky. Znamená to autonomizaci regionů, lokalit, lokální technologie, lokální výrobu, lokální samosprávu. Snahy osamostatnit se, jak je vidíme ve Skotsku, Katalánsku, severní Itálii, budou akcelerovat. Švýcarské kantony jsou takový model, protože nikdy z lokální ekonomiky nevyšly. Je to jediná země, která si nezávislé a autonomní kantony udržela, a dnes se jí to vyplácí – tak dlouho čekali, až se to vrátilo.“ V relokalizaci žijí. Podle prof. Zeleného a podle článků jiných autorů nás čekají v nejbližších patnácti letech zajímavé události: ❱❱ rozpor eurozóny, návrat k původním měnám; ❱❱ rozpad států na menší celky – regiony; atomizace, decentralizace; ❱❱změní se podoba demokracie, dojde k oslabování globalizace, k opětnému přebírání moci v regionech; ❱❱změna financování krajů a tvorba veřejného rozpočtu – oslabení kompetencí centrální vlády, která bude mít na starosti hlavně armádu a několik málo celostátních záležitostí. Regiony si budou platit vše ostatní – budou vybírat většinu daní; mezi regiony budou velké rozdíly, některé budou bohaté, jiné chudé…; lidé se budou stěhovat za lepším; ❱❱v mnoha regionech budou mít vlastní měnu, vlastní regionální banky, které hájí regionální zájmy; ❱❱dojde k posilování komunitního způsobu života včetně výměnného obchodu, mnoho služeb bude prováděno svépomocí – dobrovolnickými službami; ❱❱dojde k oslabování role politických stran, vládnout budou lidé s kreditem, bude napodobován model zřízení Singapuru; ❱❱ technologie změní tvář světa, hlavně materiálové inženýrství a digitální revoluce; ❱❱vzdělávání bude více reflektovat skutečné potřeby trhu. Digitální revoluce začala Do toho Pavel Kysilka uvádí: „Uvědomil jsem si, že velká civilizační změna je nevyhnutelná a že přijde rychle. Digitální revoluce, na jejímž prahu stojíme, bude stejně hluboká jako předchozí velké civilizační revoluce. Jako ta neolitická, která lovce a sběrače přeměnila na zemědělce a připoutala je k půdě a vytvořila prostor feudalismu. A jako pozdější průmyslová, která nás od půdy vyhnala do měst, do industriálních center.“ Na otázku „Kam nás vyžene digitální revoluce?“ Kysilka odpovídá: „Z měst do virtuálního světa. Ten nás neuvěřitelně osvobozuje od hmoty a místa, na kterém se nacházíte. Přináší nám to obrovské pohodlí, rychlost a zábavu. To jsou tři věci, které lidi dnes poptávají. Toho se ujímá byznys a snaží se na tom vydělat. Kapitál, který proudí do inovací, je neuvěřitelný. Všichni žasnou, jaká je hodnota Amazonu nebo Googlu na burze nebo valuace AirBnB či Uberu. To láká další inovátory a investory.“ Podle Pavla Kysilky a dalších je soustavný rozvoj manažerů kreativity nevyhnutelný, jak se na tom ostatně shodla většina z 1 543 CEO, oslovených v roce 2010 firmou IBM. Pavel Kysilka uvádí příklady nových kreativních modelů, které měly rychlý nástup. „Inovace ve všech oborech změní čtyři věci. Tou první je vlastnění. Dnes řeknete, že taxi firma nebo banka musí mít auta nebo pobočky a bankomaty. Digitál to ale mění. Zmenšuje nutnost vlastnit věci k tomu, abyste je mohli užívat nebo dokonce nabízet. Uber nevlastní ani jeden taxík. AirBnB nevlastní žádný hotel ani pokoj. Vy jako spotřebitel nemusíte také vlastnit spoustu věcí – proč byste to dělal, vždyť je to zátěž, odpovědnost a riziko. Můžete věci sdílet. Se sdílením souvisí i ztráta nutnosti zaměstnávat lidi. Uber nezaměstnává. P2P půjčovací platforma nepotřebuje také zaměstnávat lidi. Digitální inovace způsobí, že většina lidí bude na volné noze. Dopoledne budete třeba řídit taxík a odpoledne například půjčovat svůj byt, potom třeba psát články do digitálních novin. Změní to nároky na naše vzdělávání a flexibilitu. Ale bude to pestré. Všichni budeme žít v digitálu, nebude jiná šance. Náš dům, auto, děti s námi budou propojeny. Budeme nosit mikročidla, která budou měřit klíčové tělesné i psychické parametry. Data z nich bude vyhodnocovat aplikace a doktor. Všude zanecháme nekonečnou digitální stopu.“ Velkým bankám zvoní hrana? Bankovnictví bylo donedávna jen tupým půjčováním peněz. Nic kreativního, nízká přidaná hodnota. Znám několik generálních ředitelů prosperujících firem, kteří vyprávějí, jak jim tzv. odborníci – firemní bankéři – neustále nabízejí půjčení peněz. Často se tito bankéři příliš nevyznají ani v současných trendech, ani v nových obchodních modelech, v nastupujících technologiích v průmyslu. Na druhé straně je zajímavé, že i v tzv. „ekonomické krizi“ se velmi dařilo tzv. muslimským bankám, které jdou do projektů se svými klienty a pak se dělí o zisk či ztrátu. Tzv. „křesťanské“ velké banky z hamižnosti vymyslely toxické produkty, které svět stály biliony dolarů na ztrátách a statisíce klientů přišly o střechu nad hlavou. To si lidé pamatují. Podle Pavla Kysilky nyní banky vážně ohrožuje nový fenomén peer to peer (P2P) lending, který patří mezi novou, tzv. „sdílenou ekonomiku“. Tam patří i služby jako AirBnB nebo Uber či Lyft. Idea je ve stručnosti taková, že současné technologie (zejména internet a přístup k němu) umožňují přeměnit klasické byznys modely na jednodušší verze, které upozadí (a tím pádem zlevní) roli prostředníka. V P2P lendingu jsou tímto eliminovaným prvkem banky a lidé si tak mohou přes internetovou platformu posílat peníze výhodněji. Aby se velké banky zachránily, některé začínají měnit své obchodní modely i samu podstatu fungování. Protože mají přístup ke všem datům svých klientů, chtějí těm bonitním a spolehlivým financovat vše od narození až po smrt – komplexní vzdělávání, náročnou péči o zdraví, svatbu, vhodné bydlení po celý život i ve stáří, zajištění práce a příjmů, pojištění proti úrazu, nemoci, smrti, péči o zdraví dětí podle genomu, financování dovolených, nákupů aut, pojištění všeho majetku apod. Další oblasti technologické revoluce Jak už jsem dříve rozvedl, hlavními oblastmi revolučních změn, které nás čekají v příštích deseti až patnácti letech, jsou: ❱❱energetika – nové typy baterií podpoří masivní využívání fotovoltaiky a postupně se každý dům stane energeticky soběstačným; ❱❱materiálové inženýrství – změní tvář světa; změní se průmysl těžební, zpracovatelský, obráběcí, výrobní; vše se bude buď tisknout na pokročilých 3D tiskárnách, nebo to budou vyrábět nanoroboti – bezodpadově, s přesně definovanými užitnými a estetickými vlastnostmi; ❱❱zdravotnictví – prodlužování a zkvalitňování života, tisk náhradních orgánů z kmenových buněk; zdravá výživa; ve velkoměstech vertikální farmy, rozvoj hydroponie a aeroponie, plodiny pěstované v místě spotřeby; zánik kosmetického průmyslu, jak jej známe – snadná výměna kůže, kterou z kmenových buněk natiskne lékař; ❱❱doprava – rozvoj elektromobilů; automobilky a jiné firmy navrhují a spravují dopravní systémy měst; začínají se objevovat létající auta; rozvíjejí se vlaky podle Elona Muska a vzdušné balóny; ❱❱ internet, zábava – internet věcí; stěny domů i pokojů budou tvořit obrovské screeny, ovládání hlasem; oblečení má zabudované PC, v zimě hřeje, v létě chladí, nešpiní se, nemusí se prát ani žehlit, mění podle potřeby barvy i vzory; rozvoj cestovního ruchu; virtuální realita; ❱❱životní prostředí – náprava škod drancování planety Země, nastavení udržitelného rozvoje; nové přístupy k hospodaření s vodou, ochrana lesů, bezodpadové technologie; ❱❱bezpečnost a ochrana majetku – rozvoj bezpečnostních systémů, bezpečnostních služeb všeho druhu; vývoj robotů – androidů, pomocníků na všechno, na práci, ochranu i na zábavu. Co z toho plyne? Top manažeři v mnoha firmách by měli takové články a rozhovory číst a diskutovat o nich. Zvláště pak by měli znát knihy Toma Peterse, C. K. Prahalada a Garyho Hamela. Měli by si začít vytvářet dobrý systém včasného varování a psát tzv. plánovací scénáře, které jim usnadní řídit firmy bez velkých ztrát, a vymýšlet tzv. modré oceány, kde nějakou dobu nebudou mít konkurenci. Měli by soustavně trénovat svou konceptuální kreativitu a strategické myšlení. A jezdit po světě pro inspiraci podobně, jako to činí Pavel Kysilka. Zároveň by si mladí manažeři měli uvědomit, že pomalu nastává to, co předpověděl Peter Drucker – že po roce 2020 začne prudce ubývat manažerských postů. Do roku 2030 jich může ubýt až o 75 %. Co pak budou dělat? Přežijí ti nejvíce kreativní s vůdcovskými schopnostmi. PhDr . Karel Červený, MSc., MBA; Vedoucí lektor kurz u kreativity MBC