Jedním z rozhodujících úkolů SPD ČR je další rozvoj a kultivace podnikatelského prostředí v ČR. „Co je pro ně v současné době charakteristické? Jaké podmínky pro jeho další zkvalitnění (věcné, organizační, legislativní, finanční) aktuálně formulují orgány SPD ČR a konkrétní členové?“ zajímali jsme se v úvodu rozhovoru s Ing. Dagmar Kuchtovou, generální ředitelkou Svazu průmyslu a dopravy ČR: Úkolem svazu je střežit a podporovat to, aby firmy měly v ČR dobré podmínky pro podnikání. Přes dílčí zlepšení si většina našich členských firem stěžuje na zbytečnou zátěž a překážky ze strany státu. Nejčastěji je pálí byrokracie. Její růst letos zaznamenala třetina členských společností. Není výjimkou, že vedení tak v extrémních případech 80 % času papíruje, aby vyhovělo požadavkům české legislativy, a pouhých 20 % času pak řídí podnik. Každý den zaměstnavatelé čelí také problémům s nedostatkem zaměstnanců či s nekvalitní infrastrukturou. Např. kolony na D1 rozčilují nás všechny. Firmy o to víc, že pro ně znamenají nejen časovou, ale i značnou finanční ztrátu. Podílíme se aktivně na tvorbě hospodářské politiky. Přinášíme vládě zpětnou vazbu z praxe. Daří se nám předem upozorňovat na problémy, které od stolu při psaní legislativy nejsou často vidět. Jako oficiální připomínkové místo to děláme nejenom rádi, ale i povinně. Ročně připomínkujeme průměrně 120 zákonů či vládních předpisů. Chceme, aby vláda v nových zákonech zohlednila jejich dopad na kvalitu hospodářského prostředí. Důležité je, aby v legislativě byla kontinuita a přehlednost. Je těžké vést firmu, plánovat investice a zodpovídat za stovky zaměstnanců, když se často mění podmínky hry. Když se přijímají novely novel a podnikatelé narážejí na příliš časté změny. Česká ekonomika v letošním roce vykazuje pozitivní tempa růstu. Odhady atakují hranici 2,5 %. Nezaměstnanost klesá. Daří se exportu. Stoupá spotřeba domácností. Bez schodku by měl letos hospodařit rovněž stát. Přesto řada ekonomů poukazuje na citelný pokles investic, a to především ve strategických oborech. Jak se tento faktor promítá do podnikatelských aktivit členů SPD ČR? Pro průmysl nebude snadný ani letošní, ani příští rok. Mnohé podniky si už tak říkajíc sáhly na dno. Především jim chybějí pracovníci. Některé podniky proto musí odmítat zakázky a zřejmě budou muset i omezit výrobu. Co se týká investic, podle statistiky z našich čtvrtletních šetření (které pořádáme mezi našimi členskými firmami společně s ČNB), zvýšení investic v příštích 12 měsících plánuje přibližně polovina firem. U zhruba 2/5 našich členů zůstanou jejich objemy na úrovni letošního roku. Dobrou zprávou je, že jde hlavně o nové investice nad rámec prosté obnovy. Na druhé straně podniky plánují investovat méně než vloni. Kritická situace je ve stavebnictví. Klesají tam investice, což se odráží i na stavu některých průmyslových firem. S tím je spojený hlavní problém, který řešíme i na Svazu, a to průtahy kolem povolovacího řízení. Co chceme, je stabilita a předvídatelnost podnikatelského a investičního prostředí. Přitom tu stále máme stavební legislativu s mnoha povinnostmi, které zbytečně protahují povolovací řízení ve srovnání s jinými zeměmi EU. Pro podnikatele a investory je to obrovský handicap. Proto jsme podpořili záměr vlády, že se povolovací řízení zkrátí a zjednoduší. Ale práce na stavebním zákonu tento ambiciózní cíl nenaplnily. Proto dále chceme, aby vláda co nejrychleji zahájila přípravu na nové stavební legislativě, která by zmíněný cíl naplnila. Podnikatelské a investiční aktivity firem jsou neustále vystavovány těžkým zkouškám, které se jim snažíme ulehčit. Česká ekonomika nesmí ustrnout pouze v roli velkovýrobce automobilů, subdodavatele surovinově a energeticky náročných výrobků či málo kvalifikované „montovny“ Evropy. Jakými podnikatelskými aktivitami ji lze podle SPD ČR definitivně převést na vývojovou trajektorii k vědecky, technicky a inovativně vyspělé ekonomice? Co přitom bude česká podnikatelská obec požadovat od příslušných státních orgánů? Již dlouho kriticky poukazujeme na to, že ČR chybí strategie konkurenceschopnosti. Přitom ve světě existuje řada poučných příkladů, jak se dostat výše v mezinárodním srovnání. Vezměme si Finsko či Jižní Koreu. Je pravda, že značná část našich výrobků jsou subdodávky, které se zpracují do finálních výrobků třeba v Německu a pak se vyvážejí do světa za vyšší cenu, s vyšší přidanou hodnotou. Proto od státu očekáváme, že daleko více podpoří aplikovaný výzkum. Sice do něj směřují nemalé objemy peněz, ale je otázka, zda skutečně pomáhají zvýšit konkurenceschopnost. Chceme, aby se změnila metodika posuzování výsledků výzkumu. Aby se podpořili ti nejlepší a nejúspěšnější, tedy výzkumná pracoviště s excelentními výsledky. Potřebujeme k tomu legislativní změny. Po vládě požadujeme, aby připravila nový zákon o podpoře výzkumu a vývoje, jenž zohlední právě tento princip. Měl by podpořit využívání nedotačních nástrojů, např. zvýhodněných půjček pro firmy a výzkumné ústavy. Klíčová je samozřejmě intenzivnější spolupráce podniků a výzkumných organizací. I v tom se výrazně angažujeme. Zásadní změnou pro celou naši ekonomiku je postupné zavádění Průmyslu 4.0. Náš Svaz je v tom hlavním iniciátorem. Snažíme se o vytvoření vhodných legislativních podmínek. Aktivně funguje naše Pracovní skupina pro implementaci Průmyslu 4.0 ve firmách, která se připravuje na založení otevřené Platformy pro Průmysl 4.0. Jedním z prvních hmatatelných výstupů je pro firmy určený evaluační model pro hodnocení digitální zralosti. Jsou to dílčí kroky, ale správný směr. České podnikatelské subjekty jsou vystaveny řadě limitujících faktorů. Mj. nedostatku kvalifikovaných pracovních sil. Pro mnohé se absence erudovaných odborníků v konstrukci a výrobě dokonce stává reálnou bariérou jejich dalšího růstu. Vedení SPD ČR na tuto situaci poukázalo v předstihu a Svaz také patřil k hlavním hybným silám Roku průmyslu a technického vzdělávání. Jak hodnotíte dosažené výsledky? Na co se SPD ČR zaměří v dalším období? Rokem průmyslu se nám podařilo otevřít diskuzi nejen mezi odborníky. Oslovili jsme i širokou veřejnost, včetně studentů. Dnes nám ředitelé středních i vysokých škol hlásí, že se probouzí mezi studenty zájem třeba o polytechnické obory. Jsou to první vlaštovky. Avšak nesmírně důležité pro budoucnost mladých lidí, firem i české ekonomiky. Také jsme tlačili na změny vzdělávacího systému v oblastech financování středních i vysokých škol, na kvality vzdělávacích programů, učitelů i žáků. V neposlední řadě jsme podpořili legislativu pro spolupráci škol a firem. Legislativně se nám podařilo prosadit několik podstatných změn. Jde o zavedení povinných přijímaček a maturity z matematiky nebo o vzorové smlouvy mezi žákem a podnikem umožňující, aby žák mohl provádět praxi ve firmě. Řada našich požadavků však v rukou úřednického aparátu některých ministerstev vypadá jinak, než jsme zamýšleli. Proto neustále sledujeme posuny u různých zákonných novel a souvisejících nařízení. Konkrétně jde třeba o financování regionálního základního a středního školství, kde jsme chtěli namísto financování „na žáka“ prosadit financování „na třídu“. Ministerstvo školství nakonec přišlo s financováním „na pedagoga“. Nyní jsme ve fázi, kdy po něm požadujeme vyčíslení dopadů změn systému pro různé typy škol, včetně odborných technických. Nejkomplikovanější je nastavení kapacit odborných škol, aby odpovídaly uplatnitelnosti na trhu práce v regionech. Jedním z problémů je spolupráce mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem práce a sociálních věcí, resp. úřady práce. Snad se věci dají do pohybu přičiněním připravovaného projektu Kompas. V aktivitách Roku průmyslu a technického vzdělávání pokračujeme. Daří se nám organizovat akce pod názvem Živá knihovna povolání či burzy práce. Nedávno jsme pořádali již 5. ročník Sklářského svítání. Podobných aktivit máme spoustu. Ani postupná reforma vzdělávacího systému však neřeší akutní nedostatek lidí v průmyslu a dopravě. Potřebujeme proto daleko otevřenější migrační politiku, která by k nám přilákala pracovníky. Podařilo se nám prosadit pootevření dveří pro středně a nízko kvalifikované pracovníky z Ukrajiny pomocí projektu „Režim Ukrajina“ a posílení kapacity na konzulátu ve Lvově. I tak je kvóta 5 000 ukrajinských pracovníků ročně nedostatečná. Jsme také iniciátory projektu zaměstnávání odsouzených. /uai/