Začlenění moderny do staré klasicistní zástavby bývá prubířským kamenem pro činnost každého architekta. Zvláště pokud proti němu stojí historické centrum města, jakým je Praha. Dodat nové kouzlo zašlé části pražského Florence se rozhodla společnost Penta Investmens, když své investice spojila s návrhářským uměním ateliéru Cigler Marani Architects. Poblíž Masarykova nádraží na místě někdejší budovy České typografie vyrostl obří kancelářský celek Florentinum. Letos otevřený komplex, upozorňující na sebe nejen svým nadčasovým designem, ale hlavně důmyslným využitím moderních technologií, které šetří provozní náklady o desítky procent, má pojmout až pět tisíc lidí. Součástí projektu je i 3000 m2 velké centrální náměstí – piazza – a rekultivovaná historická Desfourská zahrada, klíčové benefity projektu. „Pro mě byla nejvýznamnějším momentem možnost vytvořit v centru Prahy dva zcela nové městské prostory, náměstí a zahradu, v místech, která byla dlouho zanedbaná a nyní pozitivně ovlivní tvář města,“ říká autor projektu architekt Jakub Cigler. Územní renesance Florence Původní komplex budov z konce 80. let minulého století se skládal ze šesti budov kanceláří, skladů a tiskárny ve vnitrobloku. Sloužil tiskovým závodům a vydavatelství Rudého práva. Vzhledem k nevyhovujícímu technickému stavu se však nový majitel – společnost Penta – rozhodl budovu zbourat a na jejím místě vybudovat moderní administrativní komplex. Tem měl podle zadání investora nabídnout dostatek parkovacích míst v podzemních garážích, parter s obchodními jednotkami a průchodem propojit ulice Na Poříčí a Na Florenci. Hmota nového paláce je pojednána tak, aby nerušivě obnovila původní uliční čáru a citlivě spolu s navrhovaným náměstím vrostla na místo bývalé tiskárny. Komplex tvoří osmi a sedmipodlažní budovy, které jsou ve východní a západní části propojeny organicky tvarovanými věžemi s žebry. Ta v parteru přecházejí do zeleně a sadových úprav v Desfourské zahradě, vybudované na místě v minulosti necitlivě zničeném výstavbou podzemních garáží pro původní objekt. Zahrada slouží zejména nájemcům a návštěvníkům objektu, volný přístup jí pak předurčuje roli veřejné odpočinkové zóny. Podobné poslání má i vnitroblok, do něhož ústí hlavní vstup do areálu v ose jižní fasády z ulice Na Florenci, ale nabízí i průchod do pasáže propojující ulice Na Poříčí a Na Florenci. Díky tomu získala oblast mezi důležitými dopravními uzly – autobusovým a vlakovým nádražím – novou tvář, využitelnou i pro veřejnost. Cesta za zelenou certifikací Nové technologie a stavební postupy, kterými dnes disponují architekti, stavaři a designéři, dávají do rukou všem zodpovědným developerům nástroje, jimiž mohou významně ovlivnit charakter a kvalitu prostředí svých projektů. Již od samého počátku projektování Florentina bylo záměrem Penty získat pro budovu certifikaci zelené a nízkoenergetické stavby. „S projektantem a investorem jsme analyzovali už ve fázi přípravné dokumentace, jaký certifikační standard zvolit. Klíčovými prvky bylo snížení odtoku dešťové vody z lokality, její zachytávání a využití, recyklace odpadu, snížení dopravní zátěže a emisí z dopravy a nízká spotřeba energií pro provoz objektu s možností plného energetického managementu,“ explikuje Ing. Petr Albl z pražské společnosti Arcadis cz, která svou konzultační a projekční činností participovala na zisku certifikace LEED Gold. Přetavení uvedených technologií do praxe zároveň potvrdilo u novotou vonícího Florentina projektovou kategorii třídy A – A-class. Například více než 45% úspory pitné vody ve srovnání s referenční budovou se dosahuje kombinací zachytávání a opětovného využití dešťové vody ke splachování WC a použitím vysoce úsporných vodovodních armatur. Podle investora nájemce tuto přidanou hodnotu pocítí na výrazně vyšší kvalitě pracovního prostředí a nižších provozních nákladech. „V poslední době roste zájem nájemníků o energetickou efektivitu pronajímaných prostor postavených objektů. Nejde přitom jen o úsporu nákladů na užívání společných prostor, ale o celkovou ekologičnost využití budov,“ popisuje tržní vývoj Marek Svatuška, obchodní ředitel divize Energy firmy Schneider Electric, podílející se u Florentina na implementaci inteligentních měřících systémů a úsporných technologií. „Koncept nízkoenergetické budovy s celkovou podlahovou plochou 126 000 m2 představoval skutečnou výzvu. Aby se dosáhlo co nejlepší energetické efektivity, jsou v celé budově instalovány desítky tisíc měřících bodů, které automaticky ovládají topení, klimatizaci i svícení v budově, Funkcionalitu doplňují chytré elektroměry s komunikací M-bus, přípojnicové systémy Canalis a transformátory Trihal 2000kVA,“ dodává. Systémy chlazení a ventilace jsou u kancelářských budov pro provozní náklady velmi podstatné. Od počátku proto řešitelé jejich návrhu věnovali patřičnou pozornost – měly dodávat čerstvý vzduch, teplo a chlad v množství, které budova podle aktuální obsazenosti právě potřebuje. „Do každého nájemního úseku se dodává čerstvý vzduch na základě skutečné potřeby podle koncentrace CO2. Jeho vlhkost a teplota se upravují na klientem požadované parametry,“ vysvětluje dále Ing. Albl. Hra se světlem Otázku optimálního vytápění a větrání ovlivňuje i volba skel v oknech. Autoři projektu vsadili na poměr mezi stínicím součinitelem a součinitelem prostupu světla sklem tak, aby v kancelářích byl dostatek denního světla a současně nedocházelo k přehřívání prostoru. Proto okna doplňují automatické vnitřní žaluzie. Klíčové parametry pro tepelnou pohodu uživatelů, jako jsou teplota, vlhkost a rychlost proudění vzduchu, se v průběhu návrhu simulovaly za účelem dosáhnout požadovaného komfortu k práci. Kromě toho bylo využitím energetického modelu testováno také několik variant vnitřního osvětlení. „Nakonec jsme zvolili osvětlení LED s velmi nízkým měrným příkonem v kombinaci s automatickým systémem, který reguluje příkon osvětlení v závislosti na intenzitě denního světla. Tento systém zaručuje nízké provozní náklady při zachování vysokého uživatelského komfortu. Měrný instalovaný příkon osvětlení a tím i jeho spotřeba energie jsou přibližně o 50 % nižší než ve srovnatelných budovách,“ pokračuje Albl. Centrální prověrky Problematiku maximální úspornosti a ekologičnosti provozu Florentina dotváří vybavení budovy integrovanou centrální monitorovací sítí, která umožní nájemcům on-line sledovat spotřeby energií ve svých úsecích. Dodané energie, jako teplo, chlad nebo elektrická energie, tak mohou být rozúčtovány dle skutečných spotřeb, nikoliv plošným rozpočtem. Spotřeby všech systémů se tím sledují až do úrovně jednotlivých zásuvkových okruhů. „Kromě toho jsme vypracovali podrobný energetický model, jenž modeluje předpokládanou provozní spotřebu budovy. Po roce provozu bude kalibrován na základě skutečných spotřeb, obsazenosti a venkovních teplot. Takto upravený má sloužit správě budovy pro okamžitou identifikaci a eliminaci energetických ztrát způsobených nevhodným užíváním nebo chybným nastavením jednotlivých systémů,“ doplňuje specialista firmy Arcadis cz. Co bude dál? Když se v roce 2002 prohnala Prahou stoletá voda, největší spoušť zanechala v Karlíně. Do té doby svou nevzhledností spíše odsuzovaná čtvrť hlavního města je dnes, paradoxně, developery vyhledávaným cílem pro výstavbu nových objektů. Administrativní centrum Florentinum za více než pět miliard korun, stojící na hranici historického centra Prahy a dynamicky se rozvíjející uvedené oblasti, je toho důkazem. Nájemníci budovy tak mohou těžit z jeho výborné dopravní dostupnosti. Navíc, objekt je navržen tak, aby odolal povodni, jaká Prahu zasáhla právě v roce 2002. Cílem developerského projektu Florentinum není jen výstavba samotné budovy, ale také rozvoj okolního území. Skupina Penta má zájem i o další pozemky u Masarykova nádraží. Pokud se jí podaří odkoupit je od Českých drah, má hlavní město naději na pokračování výstavby. Pro Florenc a bezprostřední okolí pak tento záměr znamená zásadní krok směrem k celkové renesanci historicky významné a městským charakterem důležité lokality centra Prahy. Alexandra Videmannová