Online města pro online lidi Říká se, že chytrá města jsou pro chytré lidi. Většinou se už ale pak dále nespecifikuje, jak je to míněno. Může to být chápáno tak, že lidé, kteří jsou dnes již všichni „chytří“, chtějí žít v „chytrých“ městech, a proto se současná města musejí rychle přetransformovat tak, aby tyto jejich požadavky splňovala. Nebo se na to lze dívat z druhé strany. Překotně se rozvíjející technologie pronikají i do infrastruktury měst, a ta se stávají „chytrými“ po vzoru „chytrých“ továren. A obyvatelům těchto měst pak nezbývá nic jiného než se přizpůsobit a stát se také „chytrými“. Být „chytrý“ je fajn a každý z nás jistě takovým chce být. Jenže to, co jsme chápali pod pojmem „chytrý“ ještě před pár lety, má pramálo společného s tím, jak je toto slovo vykládáno dnes. V dnešním pojetí „chytrý“ znamená být trvale online a ve spojení s ostatními. Kdo takový není, tak je hloupý? To asi ne. Protikladem k „novému“ slovu „chytrý“ tedy spíš bude „zastaralý“, „nekomunikativní“, „nepřipojený“, zkrátka ten, kdo je kompletně „out“. Většina dnešních mladých lidí je podle nového smyslu slova „chytrá“, poněvadž spoustu času tráví s mobilem či tabletem v ruce připojená na internet s trvalým přístupem k sociálním sítím, kde je více než aktivní. Pro tyto lidi jsou zřejmě „chytrá“ města budována. V jejich základní koncepci se totiž automaticky počítá s tím, že je člověk trvale připojen k internetu, zcela bezproblémově obsluhuje pokročilá „chytrá“ elektronická zařízení a obratně se pohybuje v prostředí nejrůznějších aplikací. Člověk „ne-chytrý“, který toto nedokáže, bude mít v chytrém městě, tak říkajíc, smůlu. Nejenom že si nedokáže najít v jízdním řádu, kdy mu jede spoj, který potřebuje, ale ani nedovede zaparkovat. Doma pak pravděpodobně bude trpět zimou či horkem a bude žít v domácí „samovazbě“, poněvadž nebude schopen si ani koupit lístek do divadla, ani mít ponětí o tom, co se kolem něho děje. To totiž budou vědět jen ti, kdo budou online. Bylo by přesnější říkat, že města budoucnosti budou založena na online komunikaci a že taková města budou pro lidi, kteří se rozhodnou žít trvale online. Co ale s tím zbytkem, který takto žít nedokáže nebo nechce? Dostanou se tzv. na okraj společnosti, jako tomu ostatně už bylo v dějinách mnohokrát. Místo kolonií hippies budou možná zanedlouho za městy vznikat kolonie „bezinterneťáků“, kteří si dál budou číst v tištěných knihách, poslouchat živou hudbu, větrat tak, že si otevřou okno, když jim bude zima, tak si zatopí v kamnech, a možná nebudou mít vůbec žádné auto, a nebudou tudíž řešit ani „chytré křižovatky“, ani „chytré parkování“, a už vůbec ne autonomní jízdu v elektromobilu. Nicméně, pro většinu moderní společnosti se právě teď otevírá nová budoucnost plná nevídaných možností, která bude splňovat i ty nejnáročnější požadavky stran kvality a komfortu bydlení a života ve městech. O nejnovějších trendech a technologických řešeních pro města budoucnosti se dočtete v našem rozsáhlém prázdninovém SPECIÁLU. Andrea Cejnarová šéfredaktorka andrea.cejnarova@bmczech.cz