Vědci z Fakulty strojní Českého vysokého učení technického vyvinuli umělou náhradu hlasivek, která by mohla pomoci tisícům lidí bez hlasu nebo nemocným rakovinou hrtanu. Ročně v Česku přijde kvůli operaci (laryngektomii) o hlasivky až 150 lidí. Navržená náhrada hlasivek by se vyráběla na míru každému pacientovi a ladila by se podle jeho původního hlasu. Cenu předsedy Grantové agentury ČR dostal vedoucí výzkumného týmu Tomáš Vampola z Fakulty strojní ČVUT. Vědci si vynález už patentovali v Česku a požádali také o udělení patentu v zahraničí. Před sebou má ale ještě náročné testy na zvířatech a až v budoucnu ho čeká klinické testování na lidech. Teprve pak by se mohl komerčně využívat. „Náhrada hlasivek vychází z reálné konfigurace lidského hrtanu. Navrhli jsme konstrukci, která umožňuje ladění hlasivky podle definovaných požadavků. Jsme schopni vytvořit ‚individuální‘ hlasivkovou náhradu,“ řekl Tomáš Vampola. Hlasivky člověka měří méně než 2 centimetry a vykonají více než milion kmitů za den. Než by pacient podstoupil operaci, při níž by mu byly odstraněny, hlas by byl podroben analýze. Vědci umí určit, na jakých frekvencích se mluva pohybuje a dokážou naladit hlasivkovou náhradu tak, aby po případné operaci zněl pacientův hlas jako předtím. „Není to stroječek. Je to konstrukce, jakýsi rámeček, v němž jsou zalité hlasivkové vazy, které jsou předepnuté tak, aby se docílilo požadované frekvence. Hlasivková náhrada, jak jsme ji navrhovali, se skládá z více vrstev a my jsme schopni strukturou vrstev ovlivňovat charakter kmitání,“ popsal Tomáš Vampola náhradu. Řešitelský tým se skládal ze čtyř institucí. Materiál pro hlasivkovou náhradu navrhl a vyrobil Ústav makromolekulární chemie Akademie věd ČR. Počítačové simulace funkcí a prověření, že se hlasivky chovají podle předpokladů, zajistil Vampolův tým z Fakulty strojní ČVUT. Tam také vznikly formy pro odlévání umělých hlasivek. V Ústavu termomechaniky AV ČR na speciálně zkonstruované měřicí trati simulující plíce a vokální trakt člověka pak vědci ověřovali jejich aerodynamické, akustické a vibrační vlastnosti. Zda jsou náhrady vhodné pro pacienta, nakonec určili na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. „Nikdy jsem si neuvědomil, kolik lidí touto poruchou hlasu trpí. Měli jsme štěstí, že se nám opakovaně podařilo získat grantové projekty,“ dodal Tomáš Vampola. Stotisícová odměna, která je spojena s Cenou GA ČR, na další vývoj náhrady ale nestačí, vědci proto hledají vhodného sponzora. /fs/